Vývoj dítěte Archives - Strana 12 z 13 - NašeBatole.cz - pro maminky, děti a rodina


Psychomotorický vývoj dítěte

Při sledování vývoje v prvních letech života se nejčastěji hodnotí vývoj duševních a pohybových dovedností – tzv. psychomotorický vývoj (PMV). Jednotlivé dovednosti jsou charakteristické pro určité věkové období a vyskytují se u převážné většiny zdravé populace tohoto věku. Důležitým kritériem je posouzení, zda PMV jedince odpovídá věkovým normám nebo zda dochází k jeho opožďování. Zpomalený PMV může poukazovat na tělesné postižení dítěte nebo sociální či psychickou deprivaci dítěte. Celý článek »

Psychomotorický vývoj dítěte – 03. měsíc

Co se děje právě teď

V této fázi je tělo Vašeho miminka již plně natažené. Svaly na krčku má natolik silné, že udrží hlavičku v rovině s tělem. Pomalu začíná používat ručičky jako oporu a někdy to dokonce vypadá, jako by dělalo takové malinké kliky!

Stále ještě ho fascinují jeho ručičky a začíná se na-ta-ho-vat po věcech kolem sebe, byť je ještě stále není schopné uchopit. Celý článek »

Psychomotorický vývoj dítěte – 02. měsíc

Co se děje právě teď?

Vaše miminko dále sílí. Brzy již bude schopné zvednout hlavičku a udržet ji i chvíli zvednutou, zatímco bude ležet na bříšku.

Velký objev: ručičky

Postupně mu bude slábnout úchopový reflex, o to víc jej budou fascinovat jeho nově objevené ručičky. Jimi (stejně jako pusinkou) teď bude zkoumat nové a neznámé předměty. Celý článek »

Psychomotorický vývoj dítěte – 01. měsíc

Co se děje právě teď

Vaše miminko počne ztrácet vzhled novorozeného miminka, i když stále ještě bude mít malinko pokrčené nožičky. Když leží na bříšku, je schopné trošku zvednout i hlavičku.

Automaticky svírá ručičku v pěst a palečkem se chytí všeho, co ucítí v dlani. Tento reflex, tzv. úchopový, je jeden z nepodmíněným reflexů, s nímž se Vaše miminko již narodilo. Celý článek »

Verbální komunikace vraném věku

Dar řeči je daný pouze člověku. Osvojování si mezilidských vztahů prostřednictvím komunikace, porozumění a dorozumívání pomocí jazyka, trvá po celý život, avšak k nejdynamičtějším obdobím osvojování komunikace patří období od prvního pláče novorozeněte k prvním slovům či větám.

Komunikace závisí na anatomické struktuře a vlastnostech senzorického a motorického aparátu, na organizaci struktur CNS. Proto je v raném věku omezená možnost verbální komunikace vzhledem k nedostatečnému vyvinutí zmiňovaných orgánů. Vývoj je peridiozován dle predispozic. Komunikace je do jisté míry predisponována, ale dá se vůlí měnit, napodobováním učit. Během života je možné rozvinout nové komunikační prostředky, projevy, strategie, může se měnit forma a obsah signálů komunikace. Celý článek »

Neverbální komunikace

Neverbální komunikace, řeč těla, je historicky nejstarší komunikací. Řeč těla není doménou pouze homo sapiens, ale všech živočichů. Mezi prostředky neverbální komunikace patří: proxemika, haptika, mimika, gestika, kinezika, posturika, parametry neurovegetativní, věcné a fyziognomické.

Wahlstrom dále řadí mezi neverbální komunikaci chronemiku (zacházení jedince s časem) a zacházení s předměty. Celý článek »

Verbální komunikace

Hlavním a rozhodujícím komunikačním prostředkem člověka je artikulovaná řeč prostřednictvím naučených abstraktních znaků (slov), která vzniká na základě druhé signální soustavy. Jde o schopnost druhově specifickou.

Verbální komunikace je základním způsobem předávání a přijímání významů v lidské společnosti. Významem rozumíme informace, poznatky, emoce, normy, hodnoty, ideály, postoje a dovednosti. Význam vyjadřuje vázanost obsahu komunikace na individuální psychiku a osobnost, ale také na společenský a situační kontext, v němž se komunikace uskutečňuje. Celý článek »

Neverbální komunikace v raném věku dítěte

Neverbální komunikace v raném věku dítěte představuje hlavní dorozumívací kanál mezi dítětem a osobami v jeho okolí. Záměrné pohyby dítěte pomáhají získávat pozornost osob v okolí a dítě se může dělit s osobami o svoje potřeby, pocity i obavy.

Neverbální komunikace dává možnost dítěti vyjádřit se mnohem dříve, než se naučí komunikovat verbálně. Osoby v okolí dítěte mohou pomocí neverbální komunikace dítěte usuzovat a sledovat sociální, emoční a kognitivní vývoj dítěte. Se schopností vysílat neverbální signály a rozumět jim se nerodíme, ale osvojujeme si je v dětství. Děti se musí naučit emoční inteligenci, pravidla komunikace, např. pravidlo rovnováhy (rovnováha v sociálních vztazích a neverbální signály působící na rovnováhu), pravidla upravující chování (např. dítě se naučí uhýbat pohledem až ve 4 letech), pravidla způsobu komunikace s vrstevníky nebo s dospělými. Celý článek »

Verbální vývoj od 2,5 do 3 let

Dítě již zná své jméno, rádo o sobě mluví, ale ve 3. osobě. Je schopné pojmenovat předměty denní potřeby, pojmenovat a rozeznat časové výrazy den a noc. Může pokračovat frustrace z nepovedené komunikace. Objevuje se přesný transfer gramatických jevů. Lechta (2002) nazývá toto období jako období lexémizace.

Pokračuje prudký rozvoj řeči. Dítě zjišťuje, že pomocí verbální komunikace může usměrňovat dospělé, což dítě motivuje ke časté komunikaci s dospělými. Celý článek »

Verbální vývoj od 2 do 2,5 let

Dítě zvyšuje svůj komunikační apetit. Prostřednictvím verbální komunikace se dovede již dožadovat svých cílů a komunikovat se svým okolím. Začíná tvořit víceslovné věty, pomalu začíná skloňovat a časovat. Ovládá již 200 až 400 slov. Podle Lechty (2002) vrcholí účinek tzv. genotypického faktoru pro osvojování řeči a začíná období gramatizace řeči. Vlastní vývoj gramatizace řeči však nastává až v období mezi 3. a 4. rokem dítěte. Dítě už nepoužívá pouze podstatná jména a slovesa, ale osvojuje si další slovní druhy. Pozvolna přestávají být věty disgramatické, dítě začínají tvořit věty víceslovné, vnímá distinktivní znaky některých fonémů v rámci znělosti (T – D), způsobu artikulace (P – A) a místa artikulace (M – G). Myšlení se stává verbální a řeč intelektuální. Celý článek »