Den ustýlá si do červánků,
opsale mžourá,
je čas k spánku.
I soumrak už má na kahánku,
do snů noc vkládá
čistou stránku.

Ať nepozve tě do moldánků!
Utkanou z hvězd,
a jitřních vánků,
a předzpívanou od skřivánků,
broukám ti tichou uspávanku.

Dnes je takové mlhavé počasí a se svými chlapečky jsem četla tyto veršíky. Zrovna jsme všichni nemocní, máme kašel, tak nám tyto verše udělaly radost. Počasí je venku nepěkné.Pokud jste také nemocní nebo si chcete udělat radost přečtěte si tyto verše.
Tato sbírka básniček a obrázků vznikla shodou dobrých náhod především pro všechny nemocné cystickou fibrózou a jejich rodiny.

Cystická fibróza je závažné genetické onemocnění, které provází svého nositele po celý život.
Tato strohá učebnicová definice nevystihuje vše, s čím se musí potýkat nemocní i jejich rodiny.
Že se mnozí z takto postižených lidí dokáží s humorem a nevšední kreativitou každý den utkávat s problény, které cystická fibróza přináší je obdivuhodné.

Občanské sdružení Klub nemocných cystickou fibrózou již od roku 1992 poskytuje všetrannou pomoc nemocným cystickou fibrózou. Tento klub by se neobešel bez spolupráce řady obětavých lidí. Tuto snahu pomáhat dobré věci můžete s námi sdílet i Vy.
www.cfklub.cz

The post Veršíky pro mlhavé počasí appeared first on NašeBatole.cz - pro maminky, děti a rodina.

Někdy kolem druhých narozenin si batole vytvoří rodinnou identitu.

Zlepšené výrazové prostředky umožňují batoleti, aby zřetelněji projevovalo své city. Batole nejen lépe vyjadřuje své city. Vedle citů k dospělým, které jsou stále na prvním místě, se objevují i city k dětem. Kojenec svého vrstevníka zvědavě prozkoumával a dovedl se s ním potahat o hračku. Teď už je běžná náklonnost k druhým dětem, radost z jejich přítomnosti. Vyskytuje se – byť vzácně a jen u některých dětí – i soucitné chování k druhému dítěti, jež pláče. Nepřekvapí nás žárlivost: ta bývá nejvýraznější vůči mladšímu sourozenci. Ke konci batolecího období je zde pak už zárodek solidarity partnerů ve hře i zárodek soupeřivosti. Některé děti se také rády předvádějí, suverénně odříkávají básničky před publikem a žádostivě očekávají potlesk. Zakoušejí tedy už cosi jako ctižádost. V bezpečí domova je i repertoár jejich chování k návštěvníkům bohatý, svou roztomilostí snadno získávají sympatie a patřičně toho využívají.

Osou sociálního života zůstává ovšem vztah k rodičům, obvykle zejména k matce. Závislost na ní je hlavním tématem zvláště ve druhém roce života. Řekli jsme, že kojenecké období zahrnuje separaci, psychické narození dítěte, nebo aspoň jeho počátek. Tento proces pokračuje dalším osamostatňováním a každý krok k samostatnosti jednak umožňuje, jednak vyžaduje trochu jinou vzájemnost.

Batole je “zamilováno do světa”, je jako opilé svými schopnostmi a výboji, stále se raduje z nových objevů, snad i z toho, jak se dovede – když právě chce – vymanit z mateřského náručí. Rádo hraje hru na utíkání od matky, při níž matčina role spočívá v tom, že je nechá kousek utéci, pak je dohoní a těsně sevře v náručí. Hra, která dítěti ukazuje, že ho matka neustále chce a obklopuje láskou.

Batole si přeje, aby matka sdílela radost z každé dovednosti a zkušenosti, kterou ono získá. V některých obdobích, nejčastěji po půldruhém roce, se závislost na matce dokonce přechodně zvyšuje. Matka musí být odjinud citově dobře “zásobena”, nesmí žít jen citem ke svému batoleti, jinak by těžko splnila svou úlohu být mu stále k dispozici . . Batole tímto chováním, jež plyne z vnitřní rozkolísanosti, dokáže matku vyčerpat, “vynervovat”. Může dojít k recidivě separační úzkosti i strachu z cizích lidí. Dítě je více zranitelné, cítí se náhle pobouřeno a pokořeno i docela mírným trestem.

Už v tomto věku se někdy role vymění – matka může být i ve vnějším projevu na chvíli závislejší než batole. Kdysi jsem sledovala ve školce  dívenku jak utěšovala svou matku, která byla v silném napětí a plakala: Nejdříve holčička odložila láhev, ze které pila. Přešla místnost, obratně se k matce přiblížila, dotkla se jí a uklidnila ji. Když viděla, že je matka zase v pořádku, šla zpět, lehla si, vzala láhev a dala se znovu do pití.

Úplné odloučení od matky a od domova vůbec budí u batolete zejména ve druhém roce života velmi silnou reakci. Tato reakce je nápadnější než reakce kojence v podobné situaci, protože je i navenek bouřlivější. Zda má toto odloučení také větší škodlivé následky pro vývoj dítěte, zůstává otevřenou otázkou. Reakce na odloučení od matky má tři typická stadia:

• l. Stadium protestu: Dítě pláče a volá matku. Není schopno pochopit, že by mohla nepřijít, že je skutečně opuštěno.
• 2. Stadium zoufalství: Dítě už méně naříká, ale stahuje se do sebe, odmítá se s kýmkoli bavit, odmítá i lákavé hračky.
• 3. Stadium odpoutání od matky: Dítě se upne k náhradní osobě a jeho chování se přiblíží normálnímu. To zejména tak probíhá ve školce. Než si dítě zvykne bez matky.: Trvá-li však odloučení delší dobu bez přerušení, pak batoleti po návratu domů trvá zase déle, než se obnoví normální vztah k matce.

The post Společenský život batolete appeared first on NašeBatole.cz - pro maminky, děti a rodina.

Podcenění celkového počtu potřebných plenek

Dostatek plen je základ pohodlného látkování. My, na Látkovky.cz, obecně doporučujeme určit počet plen podle intervalu praní – který je obecně 2 dny. Tj. pleny na ty 2 dny (1 prací cyklus) + 1 den na schnutí plen + 5 přebalení jako rezerva. Počet plen se bude lišit u novorozence a u batolete – u novorozence počítejte s přebalováním klidně 10x za den. U batolete, které čurá už v delších intervalech, je potřeba počítat s cca 5-7 přebaleními za den. To znamená, že pro čerstvé miminko potřebujeme alespoň 35 ks plen. U batolete pak 20-25 plen. Dostatek čistých plen je základ přebalovací pohody každé látkující rodiny.

Extrémní posedlost desinfekcí plenek

Vyvářku plen máme v českých zemích stále ještě hluboko pod kůží – a je to také nejčastější důvod poškození plen, s kterým se setkáváme. Pokud nemůžete vyvářce vnitřně odolat, zvolte si klasické bílé čtverce, tak jako Vaše matky. Nebo vícevrstevné bavlněné pleny, ty to také ještě přežijí bez ztráty kytičky. Moderní látkové pleny (s všitými gumičkami, suchými zipy apod.) potřebují přiměřenou péči – to znamená praní na 40-60 oC, což z bakteriologického hlediska je pro normální domácnost dostačující. Materiály látkových plenek přinášejí mnoho benefitů, ale ty můžete využívat jen tehdy, když se postaráte o plenky tak, jak doporučuje výrobce.

Plenky musí být sněhobílé

Někdo trpí, když má plenky flekaté. Mnoho látkujících maminek (dámy prominou, ale dosud jsem se nesetkala s látkujícím otcem, který by řešil flekaté plínky) se snaží po každém použití z plenek odstraňovat fleky pomocí různých odstraňovačů skvrn – a tím si často plenky odepíšou rychleji, než při normální péči. V našich luzích a hájích jsou nejčastějšími viníky zničených gumiček v kalhotkových plenách vanish a savo perex (a již zmíněná vyvářka). Tato bělidla plenku vybělí, ale taky způsobí, že se brzo rozpadne (protože ji pereme mnohem častěji, než běžné oblečení, pamatujte!) a gumičky zpuchří. Agresivní chemikálie mohou zůstat v látce a způsobit podráždění kůže dítěte. Soutěž „bílá plenka“ už se dnes nepořádá, nebojte. A navíc – jak plenu perete často a pořád dokola, staré skvrny postupně samy, bez vašeho speciálního přičinění, praním mizí. V létě tomu můžete napomoci sušením na sluníčku. Přes zimu to prostě neřešte. Nakonec, je to jenom plínka, ne?

Není prášek jako prášek

Ne každý prací prášek, ve kterém pereme, je vhodný pro plenky. I když prádlo takto vyprané normálně kůži miminka nedráždí, v plence to může být příčina opruzenin a vyrážek. Proč? Protože v látce zůstávají zbytky pracího prášku, parfémů, optických zjasňovačů, enzymů, bělidel a dalších chemikálií, které se začnou uvolňovat, jakmile do látky dítko načurá a látka zvlhne. Začnou se uvolňovat všechny zbytky chemických látek z pracího prášku a mohou působit přímo na pokožku. Proto přemýšlejte o tom, v čem perete – čím jednodušší složení, tím lepší pro pokožku. Já mám osvědčenou kombinaci perkarbonát + taed. Populární je také mýdlový sliz jako tekutý prací prostředek (nastrouhané prací mýdlo + soda na praní > pozor, nevhodné na plenky z polyesteru!). Do posledního máchání se často doporučuje přidávat ocet (do přihrádky pro aviváž), protože ocet neutralizuje zbytky mýdla a pracích prostředků (+ zjasňuje barvy). Pozor – někteří výrobci all-in-one plenek ocet kvůli PUL vrstvě nedoporučují. Ocet působí i jako změkčovač – aviváži se vyhněte, časem by se taky vaše plenky mohly stát až vodoodpudivé.

Přebalování v příliš dlouhých intervalech

Průměrná papírová plena může pojmout až 8-10 vyčurání, než vyčerpá svoji kapacitu a MUSÍ být vyměněna (pomineme-li hygienickou stránku). Látková plena tolik nepojme a je potřeba na to myslet – když nepřebalíte látkovou plenu včas, proteče a provlhne na oblečení. Pro dětskou pokožku je – bez ohledu na typ plenek – vhodné přebalování po 2-3 hodinách. I server pampers.com doporučuje u novorozenců 10 přebalení za den. Na dotaz, jak často dítě přebalovat, je nejlepší odpověď: kdykoli je plena mokrá, přebalte. Je snadné zkontrolovat plenku sáhnutím prstem jen bokem kolem nožek – a když zjistíte, že je plena mokrá, cosi pravěkého ve vás vám nedá jinak, než přebalit do čisté plenky (u papírové pleny poznáte její použitost tak, že na dotek přes plenku cítíte gel – jak cítíte gel, už bylo do plenky načuráno).

U svých dětí jsem pozorovala, že dopoledne po noci čuraly velmi hojně a často (klidně co 30 minut) a odpolední vylučovací interval byl klidně čtyřnásobný. Nebojte se přebalovat dítě podle potřeby, látkové plenky Vám tu možnost servírují na stříbrném podnosu.

Praní jednou za týden

Je chyba prodlužovat prací interval nad 2 dny – pokud venku nemrzne. Pokud mrzne a skladujete pleny venku, klidně perte jednou za týden. Dlouhé intervaly praní zvyšují potřebu počtu plen a dostáváte se pak do tlaku s nedostatkem čistých plen. Navíc, plenky po 24 hodinách v koši na pleny začínají zapáchat, protože dochází k rozkladu močoviny. Potom vám bude trvat déle, než se Vám podaří plenky opravdu vyprat a vyčistit – při nedostatečném vyprání zvyšujete riziko podráždění kůže zbytkovým amoniakem (poznáte pachovou zkouškou u vyprané pleny). Riziko je zejména u větších dětí – u novorozenců jsem se s pachem amoniaku nesetkala (pokud normálně tekutiny příjmají a vydávají). Nebojte se plenky samostatně vymáchat a pak přidat do pračky další světlé prádlo a spustit kompletní prací cyklus.

OneSize neznamená, že jednovelikostní plenka padne každému a vydrží věky

Jednovelikostní plenky jsou velmi ekonomické a populární. Ale často má zákazník vůči nim příliš velká očekávání – jednovelikostní plenka je používána mnohem intenzivněji a tak dojde k jejímu rychlejšímu opotřebení, nebo k opotřebení některých částí (ohrožené jsou suché zipy a gumičky). Některá miminka se rodí hodně drobná a nějakou dobu jim trvá, než dorostou i do jednovelikostních plen (většinou začínají váhový rozsah na 3-4 kg). A některá batolátka jsou zase hodně velká a silná a z jednovelikostních plenek vyrostou dříve, než plně ovládnou udržování vylučovací hygieny (většinou se udává horní rozsah 15-16 kg, ale podle našich zkušeností záleží víc, než na kilech na tělesné stavbě dítěte).

Neuvážené používání krému na opruzeniny

Ne všechny krémy jsou vhodné a bezpečné v kombinaci s látkovými plenami. Krémy na opruzeniny mohou způsobit protékání Vašich plen, protože látku ucpou, naimpregnují. Vhodné, a k látkovým plenám přátelské, jsou přírodní oleje – olivový, mandlový, kokosový apod. U většiny krému, které obsahují zinek (Weleda, Sudocrem apod.), používejte separační plenu, abyste látku plenky ochránili před usazením krému ve vláknu (u stay-dry materiálů v podstatě nevratně bez speciálního zásahu). Vyhněte se, pokud možno, Rybilce – tu bych se já osobně odvážila používat jen se čtvercovými nebo vícevrstevnými plenkami, které se pak dají protočit na vyvářku, aby se Rybilka odstranila z látky. Shrnuto: pokud mažete něčím jiným, než čistým nerafinovaným olejem, použijte separační plenu pro ochranu vlákna látkové plenky.

Nákup celé výbavičky od jedné značky bez vyzkoušení

Doporučujeme kombinovat výbavičku a nakoupit základ a následně podle toho, jak se co osvědčí v praxi, dokupovat. Zejména, pokud kupujete plenky ještě pro nenarozené miminko – nikdy předem nevíte, jaký prototyp bude právě ten váš. Jestli buclatý čurací přeborník, nebo dlouhá žížalka – to vše může ovlivnit výběr plenky. Vylučování se ustaluje zhruba koncem šestinedělí – to už tak nějak tušíte, co Vaše děťátko bude potřebovat, jestli je spíš barokního typu či žížalovitého, jak často kaká a jak moc čurá. A taky, co vyhovuje Vám, jakožto pečovatelům. Důležité pravidlo, které platí i plenek: často se látkující rodiče nechají zlákat nízkou cenou neznačkových AIO plenek z Číny – platí ale „laciné dvakrát placené“. Kromě minimální možnosti reklamace je ohrožená nepromokavá vrstva, často jsou tyto plenky dovolené prát na max. 30-40oC. U látkových plen se vyplatí jít nejen po ceně – ale i po značce, která garantuje určitou životnost a kvalitu.

Nepoužívání separaček je chyba

A to v případě velké nadílky – u čurání toz hlediska pleny nevadí. Z pleny je třeba stolici vždy odstranit, než plenku dáte do kýble k praní. Separačka Vám toto ulehčí na maximum – jen ji vezmete a spláchnete (nebo vyhodíte jako papírovou plenu). Pokud nepoužijete separačku, hovínko z plenky odmáchejte klasicky v umyvadle či bidetové sprchy do toalety – ani “míchaná vajíčka” nepatří do pračky. Dobrým pomocníkem je stěrka na těsto pro tyto účely pořízená – tou elegantně a čistě setřete exkrementy přímo do toalety. Pevné části stolice do pračky nepatří – zvyšujete riziko zanešení odpadu. Pokud k plenám přídáváte i další prádlo, použijte napřed samostatně na pleny jen cyklus Máchání. Pak přidejte prádlo a spusťte prací cyklus. Máte tak záruku, že perete plenky a prádlo v opravdu čisté vodě. Z bakteriologických důvodů rovněž nedoporučujeme také skladovat použité pleny přímo v pračce až do samotného praní.

Příspěvek čerpán z webu: http://www.latkovky.cz

The post TOP 10 největších chyb s látkovými plenkami appeared first on NašeBatole.cz - pro maminky, děti a rodina.

Dehydratace a potřeba tekutin u dětí

Jedná se o skutečně velmi závažný stav, kdy je dítě ohroženo i na životě při té těžké formě. Znamená ztrátu tekutin z organismu, která nebyla nahrazena. Nyní v létě hrozí tento stav dětem při přehřátí organismu a právě ve chvíli, kdy dostatečně nepije, Tedy nepřijímá takové množství tekutin, které potřebuje – zvýšená tělesná aktivita, více se potí apod.

Jak zjistíme, že je dítě dehydratované:

• neklid, nevolnost, celková slabost
• suché sliznice, oschlé rty, suchý jazyk
• může se objevit zvýšená teplota
• málo čůrá (kojenec má daleko méně pomočených plen než v normálu, přibližně méně než šest za den)
• kojenec má propadlou fontanelu (není to ale hlavní vodítko)
• při těžších formách je dítě spavé, začíná mít chladné končetiny
• přestává močit, nebo močí velice málo
• ztráta hmotnosti

Jednoduše se dá stav dehydratace zjistit tak, že podržíme dítěti ruku a mezi prsty (bříška prstů) vezmeme pokožku, kterou vytáhneme směrem nahoru. Vytvoříme tedy kožní řasu. Dítěti, které není dehydratované, se kůže vrátí ihned do napnutého stavu. Pokud jeho tělo trpí nedostatkem tekutin, kůže se bude vracet k normálu delší dobu, u těžkých forem může zůstat i „stát“.

Jaké jsou požadavky na prevenci dehydratace u dětí

Děti by měli omezit pobyt venku ve vedrech v odpoledních hodinách. Například s kojencem by maminky měli raději chodit v dopoledních hodinách, klidně po ránu, kdy sluníčko nepálí a je ještě příjemně, než v poledne. Nebo pak později odpoledne, ne dříve jak v 15 hodin.
Děti by si neměli hrát na pískovišti, na které celodenně pálí slunce.
Nedílnou součástí jejich oblečení by se měla stát slabá čepička – slamáček, šáteček, kšiltovka apod. Samozřejmostí je děti nenabalovat, ale obléknout jen lehce. K tomu, že je venku vedro, jsou děti i živější, mají vyšší aktivitu než dospělí a to bychom neměli zapomínat.
Pozor na hluboké kočárky u kojenců – ty jsou sami o sobě velice vyhřáté od sluníčka a dítě se v nich lehce „přehřeje“.
Omezit cesty autem ve velkých vedrech na minimum, zvláště cestujete-li s úplně malým dítětem a v žádném případě je nenechávat ve stojících autech na parkovištích.
A v neposlední řadě kontrolovat důsledně dodržování pitného režimu a jeho zvýšení dle aktuálních potřeb. Pít by děti měli celodenně, ne velké množství najednou, ale popíjet po malých dávkách. Správně by měl být organismus nasycen vodou ještě dříve, než pocítíme žízeň.

Vyskytnout se ale může i chronická forma dehydratace, tedy stav, kdy jde o pomalý úbytek tekutin. Například proto, že dítě nepije dostatečně po delší dobu. Příznaky jsou pak samozřejmě o něco pomalejší. Dostavit se mohou nejčastěji bolesti hlavy, únava a dítě může mít problémy s vyprazdňováním.

Dehydratace je nežádoucí stav, který může znamenat závažné poškození organismu, které v horším případě skončí například šokovým stavem či i smrtí.
Podceňovat u dětí bychom ho v žádném případě neměli, zvláště pak navíc u kojenců.

Pamatujme, že u dětí obecně se stav dehydratace rozvíjí daleko rychleji než u dospělého člověka!

Další část: Jaké nápoje jsou vhodné pro kojence a batolata a na co raději zapomenout

The post Dodržování pitného režimu u kojenců a batolat appeared first on NašeBatole.cz - pro maminky, děti a rodina.

Ústřední pozornost knížky je věnovaná tzv. komponovaným rodinám (těm, které se poskládaly z částí rodin předchozích), je však o nás všech. Je totiž o základních principech vztahů, lidskosti a cestě, která nakonec nemusí být tak těžká – když jí porozumíte. A která vede nejen k pochopení vztahových zákonitostí, ale hlavně k pochopení sebe sama.

Přinášíme vám laskavého a praktického průvodce, který vás provede vztahy a komunikací v tzv. komponovaných rodinách – v těch, které jsou poskládané z částí rodin předchozích. Na skutečných příbězích z odborné poradenské praxe vám autorky ukážou řešení každodenních rodinných situací.

V jednotlivých kapitolách se kniha věnuje otázkám společného soužití a výchovy dětí. Dozvíte se:

– jak se s partnerem můžete navzájem podpořit;

– jak se vyrovnat s manipulací ze strany expartnerů;

– jak se naučit nedělit na moje, tvoje, naše;

– jak se vyhnout upřednostňování dětí z původní rodiny;

– jak najít opravdovost citu k nevlastním dětem;

– jak se vypořádat s osamoceností v roli nevlastního rodiče;

– co ovlivňuje sourozenecký vztah.

Objevíte kouzlo pro vytváření harmonické rodiny. Naučíte sebe i celou zdánlivě nesourodou skupinku nevlastních i vlastních sourozenců, tatínků, maminek, bývalých partnerů a prarodičů, jak spolu vycházet. Zvládnete pestré a složité vztahy ve své velké rodině a poskytnete dětem zdravý model pro život. Kniha pojmenovává tabu ve společnosti, a přináší tak čtenáři úlevu, inspiraci a nové možnosti.

Moje děti, tvoje děti, naše šťastná rodina
Kateřina Novotná, Iva Kyselá
200 stran, 249 Kč

Knihu zakoupíte na www.grada.cz

The post Moje děti, tvoje děti, naše šťastná rodina appeared first on NašeBatole.cz - pro maminky, děti a rodina.

Kniha, podle které lze opravdu zdravě vařit pro nejmenší děti! Zkušený pediatr a autor řady publikací o péči o malé děti poskytuje důležitá, a především praktická doporučení pro přípravu racionální dětské stravy. Nechybí bohatý receptář pokrmů.

Vyhledávaná příručka o výživě malých dětí vychází již ve čtvrtém vydání. Najdete v ní pravidla zdravé dětské stravy, receptář jídel pro kojence a batolata, informace o kojení, praktické pediatrické rady, jídelníček pro obézní děti, originální recepty vegetariánských jídel a nejnovější poznatky o potravinových alergiích. Jistě také oceníte, že autor přistupuje k problematice výživy prakticky a s nadhledem.

Jídelníček kojenců a malých dětí
Martin Gregora, Dana Zákostelecká
216 stran, 239 Kč

Knihu zakoupíte na www.grada.cz

The post Jídelníček kojenců a malých dětí appeared first on NašeBatole.cz - pro maminky, děti a rodina.

Několik jich na následujících řádcích uvádím, určitě i Vy si při nich užijete spoustu legrace.

Medvěd

Brum, brum, brum,    (pohupovat se jako medvěd, ze strany na stranu)

medvěd staví dům.   (rukama udělat před tělem velký kruh, zhoupnout se v kolenou)

Nejdřív stěny,            ( z dřepu jít do stoje, ruce posouváme od kotníků k ramenům)

potom střechu,         (  z rukou udělat na hlavou střechu)

pak zaleze do pelechu. (dřep, sklonit hlavu k zemi)

Teta

Teta dělá ano, ano,    (ruce v bok, hlavou kývat ano)

zkus to také Jano, Jano.

Teta dělá ne, ne, ne   (ruce v bok, hlavou dělat ne)

zkus to také Martine.

Teta zvedá ramena,  (zvedat ramena)

co to asi znamená?

Teta takhle ruce dává,  (zvedat ruce do vzpažení, mávat- třepetat prstam)

prstíčkama na nás mává.

Teta dělá velký zvon    ( z rukou udělat stříšku nad hlavou, kývat dopředu, dozadu, do stran)

a já bimbám jako o n, bim-bam, bim-bam.

Části těla

(Při říkance ukazujeme na jednotlivé části hlavy a obličeje.)

Mám očička na koukání,

mám dvě ouška k poslouchání.

Mám nosánek na čichání

a pusinku na papání.

The post Pohybové říkanky appeared first on NašeBatole.cz - pro maminky, děti a rodina.

Pláče vám vaše miminko? Je neklidné, saje si paleček nebo usíná u vašeho prsu? Budí se Vám batolátko a vyžaduje váš prs nebo chce být u vás? Zkuste mu dát dudlík a uvidíte, zda mu bude vyhovovat a pomocí něj se uklidní. Každé dítě je jiné a ne všechny miminka dudlík přijmou.. Kojenci sání milují a díky němu se uklidní. Některá miminka sají dudlík, jiná prso nebo paleček. Řada rodičů jsou zastánci dudlíku, nekteří jej dávat nechtějí. Bojí se, že si na něj dítě zvykne a budou mít problém ho to odnaučit. Při rozumném užívání se dudlík stává vhodnou pomůckou pro zklidnění vašeho dítěte. Z vlastní zkušenosti musím říci, že jsem určitě pro dudlík. Starší syn si ho oblíbil až tak kolem 2 měsíce. Zpočátku jej nechtěl, tak jsme mu ho příliš nenabízeli. Až mu začaly růst zoubky, stal se dudlík jeho největším kamarádem. Odnaučit ho od dudlíku byl pak trošku problém. Nechtěl bez něj usínat, v noci se budil. I délka spánku přes poledne se zkrátila. S manželem jsme rozhodli, že mu ho ještě ponecháme. Synkovi bylo 22 měsíců, když se mu narodil bratříček. Ten dudlík nechtěl vůbec. Starší syn si ten jeho dudlík vzal a používal ho. Přes den jsem dudlík schovávala a dala mu ho vždy až na noc. Jednou si dudlík tak prokousl, že už visel na vlásku. Večer si trochu poplakal a další den už bylo dobře. Ukázala jsem mu, jak dudlík dopadl. I když nám odnaučování chvilinku trvalo, nelituji toho, že ho měl. Noci jsme měli díky dudlíku klidné. Mladšího syna byl problém utišit. Fungovalo pouze kojení.

Jak tedy dudlík používat?

1. Nikdy nenamáčejte dudlík do medu či cukru!!

2. Nedávejte dudlík v prvních 6 týdnech dítěte pokud jej kojíte

3. Používejte dudlík na dobu před usnutím a při kolice.

4. Dudlíky vyvařujte nebo sterilizujte ve sterilizátoru.

5. Nikdy jej neolizujte!!

6. Sledujte, zda není dudlík poškozený, v případě že ano, vyhoďte jej a pořiďte nový.

Na trhu je dnes řada firem, která vyrábí dudlíky. Vyzkoušejte, jaký dudlík bude vašemu dětátku vyhovovat. Některá miminka preferují silikonové, jiná latexové. Existuje dokonce i dudlík, který v noci svítí.

Přeji Vám, aby byl dudlík vašim dobrým pomocníkem při zklidnění děťátka.

Zdroj: Daviesová K.: Dítě a vy, Fortuna Libri, Praha 2008

The post Používání dudlíku appeared first on NašeBatole.cz - pro maminky, děti a rodina.

Znáte to, když se vrátíte z venku, jak je vaše děťátko špinavé. Na pískovišti si batolátko krásně dělalo bábovičky, pohladilo sousedovic pejska nebo kočičku, atd. Bakterie, které dětem na ručičkách ulpívají je třeba řádně pomocí mýdla a vody umýt. I když se vrátíte z venku z procházky a jdete rovnou do vany, je třeba i během dne dítě od raného věku přivykat na umývání rukou před jídlem, po jídle, po použití nočníku atd.

Pořiďte dětem schůdky nebo stoličku k umyvadlu, vyberte společně v drogerii tekuté mýdlo, které příjemně voní a má hezkou barvu, samozřejmě je vhodné pro dětskou citlivou pokožku, a pusťte se do toho. I vy rodiče si ruce řádně umývejte, jděte příkladem. Vysvětlete batolátku, že samo nemá sahat na teplou vodu, co by se jim mohlo stát. Uvažte, zda nesnížit teplotu horké vody pod 55C, aby se předešlo náhodnému opaření. Namydlete si ruce, zpívejte si u toho nebo vymyslete říkanku, která bude sloužit pro účely hygieny. Foukejte do bublin, které se při mydlení tvoří. Udělejte z povinnosti zábavu. Batole si přeci musí umývat ruce s radostí. Dělá to máma, táta i bráška i sestřička.

Možná si myslíte, že je to v každé rodině běžné a nikdo se nad tím nepozastavuje, že by to bylo něco neobvyklého, umývat si ruce. Přiznám se, že jsem se několikrát setkala s tím, že si dospělí po použití toalety ruce neumývali, tak i jejich děti. Nejednalo se o rodiny se špatným hygienickým zázemím, nízkým vzděláním, ani s jinou barvou pleti. Vždycky si na tuto situaci vzpomenu a svým dětem raději ruce umyji dvakrát.

Zdroj: Daviesová K.: Dítě a vy, Fortuna Libri, Praha 2008

The post Mytí rukou u batolat appeared first on NašeBatole.cz - pro maminky, děti a rodina.

Po skříni i po polici.

Myško malá, maličká,

Uteč, je tu kočička.

Zdroj:

Veselá říkadla, hádanky a omalovánky pro nejmenší, ilustrovala  a z lidové slovesnosti sestavila Ivica Augustínová, Nakladatelství XYZ, 2012

The post Říkanka o myšce appeared first on NašeBatole.cz - pro maminky, děti a rodina.