Děti potřebují oba rodiče

Každý z nich má totiž při výchově svou specifickou funkci.

Otec je usměrňující, schvalující, popřípadě trestající autorita a připravuje na případná omezení či respekt vůči normám. Matka je spíše hýčkající, litující a ochraňující a více ovlivňuje rozvoj  neformálních a bezprostředních vztahů k lidem.

Žena a muž mají ve vztahu k dítěti specifické a nezastupitelné postavení. Pokud vychovává matka sama, nikdy nemůže otce úplně nahradit, a naopak. Role otce a matky jsou komplementární, vzájemně se doplňující.  Už čtrnáctidenní miminko reaguje jinak, pokud je v noci v úplné tmě z postýlky zvedá matka nebo otec, a zapojuje zcela jiné svalové partie. Muži mají také specifickou mluvu a jiný způsob reakcí. Pokud má dítě k dispozici otce od svých 3 let, obvykle lépe vstupuje do kolektivu a je vrstevníky lépe přijímáno. Lépe také řeší náročné životní situace.

Je zajímavé, že pokud dítěti z nějakého důvodu odejde matka, otec své chování změní mateřským způsobem a stává se oním prvopečovatelem. Matky své chování obdobným způsobem nemění. Zřejmě to souvisí s tím, že pro raný vývoj dítěte je primární osobou právě matka, která je za normálních okolností pro roli prvotního pečovatele všestranně disponována a je pro ni obtížné tuto roli změnit.