25: Odborný článek Archives - Strana 9 z 9 - NašeBatole.cz - pro maminky, děti a rodina

Neverbální komunikace v raném věku dítěte představuje hlavní dorozumívací kanál mezi dítětem a osobami v jeho okolí. Záměrné pohyby dítěte pomáhají získávat pozornost osob v okolí a dítě se může dělit s osobami o svoje potřeby, pocity i obavy.

Neverbální komunikace dává možnost dítěti vyjádřit se mnohem dříve, než se naučí komunikovat verbálně. Osoby v okolí dítěte mohou pomocí neverbální komunikace dítěte usuzovat a sledovat sociální, emoční a kognitivní vývoj dítěte. Se schopností vysílat neverbální signály a rozumět jim se nerodíme, ale osvojujeme si je v dětství. Děti se musí naučit emoční inteligenci, pravidla komunikace, např. pravidlo rovnováhy (rovnováha v sociálních vztazích a neverbální signály působící na rovnováhu), pravidla upravující chování (např. dítě se naučí uhýbat pohledem až ve 4 letech), pravidla způsobu komunikace s vrstevníky nebo s dospělými. Celý článek »

Dítě častěji komunikuje se svým okolím verbálně. Pomocí řeči poznává své okolí. Napodobuje dospělé, ale i samo od sebe opakuje slova – hraje si se slovy. Pomocí sečtení dvou jednoslovných vět tvoří věty dvojslovné. Je to období prvních otázek. Tvoří otázky typu, kdo je to a co je to? Dítě je již schopno reprodukovat dvojici či trojici čísel, umí ukázat na panence části těla. Při artikulaci slov často vynechává slabiky. Lechta (2002) toto období nazývá obdobím sémantizace. Celý článek »

Preverbální projevy (křik, broukání) mají vazbu na budoucí zvukovou, slovní, verbální řeč dítěte. Tyto projevy, na rozdíl od neverbálních, postupně zanikají při vývoji verbální komunikace, jsou nahrazeny verbálními projevy. Předverbální projevy lze u dítěte zaznamenat ještě před jeho narozením. Zeller (in Klenková 2000) uvádí tzv. nitroděložní kvílení (vagitus uterinus). Sovák (1989) uvádí, že již první výdech po narození je reflexně provázený hlasem. Po narození dítě saje, žvýká, polyká, to jsou činnosti, které jsou nezbytné pro zdárný vývoj verbální řeči. Crickmayová (in Klenková 2006) uvádí úzkou souvislost mezi žvýkáním a mluvením. Dodává, že se dítě nepokusí verbálně používat čelist, jazyk a rty, dokud se nenaučí provádět žvýkací pohyby. Celý článek »

V období 1 roku dítěte jsou již položeny základy mateřského jazyka, jakožto základy melodie, mimiky, gestikulace a základy používání hlasu.

Toto období bývá nazýváno jako stádium slovověty, stádium jednoslovných vět. Objevují se jednoslovné věty, první slova. Často jsou to podstatná jména či citoslovce, které vyjadřují pocity dítěte nebo imitující zvuky (např. bác, bum), přičemž jedno slovo může mít více významů (může být přáním, konstatováním, emocí). Neverbální projevy ztrácejí postupně na významu, přesto však patří do repertoáru komunikace dítěte. Na konci období dítě umí zpravidla 70 až 80 slov. Přesto pasivní zásoba převažuje nad aktivní. Dochází ke kvalitativnímu rozvoji řeči, dítě je schopno podat na požádání knížku a dát ji na zadané místo aj. Celý článek »