Poprvé u zubaře

Zubní lékař často už při první návštěvě dítěte v ordinaci zjišťuje, že se dítě bojí jen otevřít ústa. Děti, které se nechtějí nechat ošetřit, mohou mít později velké problémy, z malého kazu se může stát velký problém a dlouhý čas v zubařském křesle. Právě takovým situacím je dobré předcházet. Správným přístupem dosáhnete toho, že si dítě postupně vybuduje k zubaři pozitivní vztah a nebude se ho bát. 

S první návštěvou není dobré čekat příliš dlouho. Jakmile se prořežou mléčné zoubky, to znamená mezi druhým a třetím rokem,  je dobré domluvit si první preventivní prohlídku.

Nestrašte doma dítě zubařem a vyhýbejte se všem výrokům, které vyznívají negativně. Vynechejte ze svého slovníku větu “Když si nebudeš pořádně čistit zoubky, budeš muset k zubaři”. Ten se tak stane potom pro dítě postrachem, a to samozřejmě  ztěžuje jeho pozici a znemožňuje nenucený přístup.

Ku prospěchu věci není ani odměňování dítěte za návštěvu zubaře. Zubní prohlídka by se pro ně měla stát něčím normálním, naprosto přirozeným, stejně tak jako každodenní ranní a večerní čištění zubů. Odměňování za něco samozřejmého není zapotřebí, úplně stačí, když dítě při odchodu z ordinace pochválíte, že bylo hodné.

Před návštěvou zubního lékaře dítěti úměrně věku vysvětlete, jak to v ordinaci vypadá a jak bude návštěva probíhat. Zdůrazněte mu, že chození na pravidelné prohlídky k zubaři je známkou toho, že už je velké. Chovejte se naprosto klidně, pak bude klidné i dítě (osobní příklad). V ordinaci nechte dítě, aby samo odpovídalo na otázky, které mu zubní lékař nebo sestra položí, to posílí jeho pocit samostatnosti.