diskuzní fórum   Vytvořte si vlastní diskusní fórum, poradnu nebo skupinu, ... pro vás a vaše kamarádky.

Typologie babiček

NašeBatole.cz – pro maminky, děti a rodina | Magazín o dětech do 3 let

nebo dejte své mamince, ona ví "jak na to"

A je to tady. Rozhodla jsem se otevřít BABIČČINO OKÉNKO.

Ráda bych se představila:  V listopadu mi bude 65 let. Mám dvě vdané dcery: Lucka má Davídka, kterému bylo v červenci sedm a chodí do druhé třídy a školkovou Leničku, které byly v březnu tři roky. Mladší dcera Julie má syna Kryštofa Adama, kterému byl v březnu rok. Jak vidět, vzorek mých vnoučat je docela pestrý, s perspektivou, že se jejich počet i zvýší. Jsem sociolog (nyní již v důchodu) a zabývala jsem se výzkumem a statistikou zaměřenou na sociální oblast (rodina, zdraví, gender, veřejné mínění). Snad mé profesní zkušenosti budou pro Babiččino okénko výhodou. Těším se na vaše reakce, dotazy a bude-li třeba, pokusím se třeba i poradit. Vaše Babi Evi.

V Babiččině okénku půjde o pohled (rady, zkušenosti a názory) babiček (dědečků) a na babičky (dědečky).  Je zde prostor k diskusi (názory nejen prarodičů, ale i na prarodiče), pro zkušenosti, informace a rady – laiků i odborníků, týkající se postavení dnešních babiček (a samozřejmě i dědečků) v rodině, která očekává narození potomka či se stará o narozené miminko.  (Babiččino okénko k batolatům  otevřu na stránkách Naše batole). Takže začínáme:

Typologie babiček:

V magazinu Moje bříško jsem psala „Jak se stát babičkou“.  Nyní se zde pokusím o typologii babiček. Babička – to je přímo fenomén – zřejmě i díky povinné četbě „Babičky„ Boženy Němcové. Avšak dnešní babičky se podobají této babičce pramálo. I když – nutno uznat, že existují univerzální charakteristiky typické (či spíš ideální) babičky. V první řadě to je trpělivost, rozvážnost, předvídavost, zkušenosti a ochota je předávat.  Čas babičkám prokázal, že leckdy to s dětmi bylo bráno příliš vážně a často bylo vše úplně jinak.

 Mimochodem – všimli jste si toho, že někdy si vnoučata rozumí lépe s prarodiči než s rodiči? Zejména v pubertě to prarodiče dovedou  zvládnou s pochopením vnoučat lépe. Není se co divit: zodpovědnost za výchovu a péči o dítě mají především rodiče, kteří si proto nemohou dovolit vždy ten přepych přehlédnout prohřešky nebo je i omluvit.  A času je na trpělivější přístup často žalostně málo.

Hned zkraje je třeba uvést, že role babiček a role dědečků se značné liší. Především: babičky přebírají svoji roli ihned, často nebo většinou ještě dříve, než se potomek narodí. To dědové „nastupují“ až později – plně přebírají roli dědečků většinou až v batolecím věku vnoučete.  Přístup je odlišný: zatímco babičky sehrávají více roli pečovatelskou, chlácholivou, bezpečného útočiště a láskyplného mazlení, dědečkové si s vnukem častěji hrají, vyhledávají dobrodružství a podněcují zkoumání.  Dědové jsou často samým nadšením „vedle“, a tak jsou schopni koupit nákladnou hračku zcela nepatřičnou vzhledem k věku dítěte. Podezírám je, že si tak plní vlastní přání a radost. S dědou je také obvykle větší legrace a rozruch.  Babičky k tomu vytváří dokonalé bezpečné zázemí a zajišťují i nezbytný proviant. Skutečností zůstává, že babička bývá na scéně častěji a pravidelněji, účast a zapojení dědy bývá spíše nárazové (ale o to může být však intenzivnější).

Protože role babičky – jak vidno – je dost zásadní, pokusíme se teď o typologii babiček.

1) babička pečující: Tato babička se aktivně zapojuje do péče o nastávající maminku i o novorozence. Zejména v prvních dnech po porodu je její pomoc neocenitelná a dlužno říci, někdy i nedoceněná. Proto: nevnucujme svoji pomoc, pomáhejme, jen jsme-li o to požádáni nebo je-li to nezbytné. Je třeba najít rovnováhu v míře pomoci.

2) Babička radící: U této babičky hrozí, že své razení přežene, že bude radit ve všem a vždy. Doporučuji radit jen v případě, že o to budeme výslovně požádáni. Skutečností je, že dnes mohou rodiče hledat rady z mnoha zdrojů – odborných i laických, navíc poznatky se rychle vyvíjejí a tím i mění a tak rady prarodičů ztrácejí často na významu. Ovšem rady, prověřené „rodinnou historií“ – ty mohou být něco jako rodinné stříbro.

3) Babička starostlivá: je to taková babička, která je ochotná se vždy postarat – ale pozor, někdy její starostlivost a iniciativa nezná mezí – i navzdory nevoli rodičů dítěte.  Mějte vždy na paměti, že to není Vaše dítě, ale Vaše vnouče.

4) Babička úzkostlivá: Tak to je často nepříjemnost. Taková babička je v neustálém stresu, zejména u živých vnoučat je to problém. Mohlo by se stát, že by pak babička potřebovala uklidňovat a tedy péči ona sama, místo vnoučete. Tak tady pozor. Je rozdíl mezi opatrností a úzkostností.

5) Babička moderní: Jde o babičku, která je většinou ještě zaměstnaná, plná energie s mnoha vlastními zájmy. Vnoučata má ráda, dovede se s nimi i je potěšit, ale důrazně vymezí hranice svého zapojení. Je to v pořádku, jen pozor, aby vše nesklouzlo do povrchního egoismu, kdy babička odmítá pomoc i v opravdu nutných případech.

Jak vidno, ideální babička by byla asi správně nadávkovaným mixem všech uvedených typů. A zapomněla-li jsem na některý typ babičky, tak ho klidně pomozte doplnit. Zdraví Vás Vaše babi Evi

Foto: http://a5.sphotos.ak.fbcdn.net

Přečtěte si také:

  • Kakaový nápoj BIOLINIE pro dětiKakaový nápoj BIOLINIE pro děti Chcete pro své děti to nejlepší? Nabídněte jim lahodný kakaový nápoj vyrobený z bio kakaa a bio třtinového cukru. Kakaový nápoj s příjemnou čokoládovou chutí je snadno rozpustný ve […]
  • Batolecí PicasovéBatolecí Picasové Ten úžasný pocit, zanechat po sobě nesmazatelnou stopu, si naši potomci často užívají už od útlého dětství. Když takové roční či dvouleté dítko zjistí, jaké báječné dobrodružství se dá […]
  • Tipy na tři dětské jídelní židličky od Babypointu, každá je jiná, vyberete si?Tipy na tři dětské jídelní židličky od Babypointu, každá je jiná, vyberete si? Spokojené rodinné stolování hned od malička … Přibližně ve věku šesti až devíti měsíců začínají děti samy sedět. Jedná se bezesporu o jeden z významných pokroků ve vývoji, které se […]
  • Verbální komunikaceVerbální komunikace Hlavním a rozhodujícím komunikačním prostředkem člověka je artikulovaná řeč prostřednictvím naučených abstraktních znaků (slov), která vzniká na základě druhé signální soustavy. Jde o […]
  • Čarujeme s dýněmiČarujeme s dýněmi Velice ráda bych Vás pozvala na akci vhodnou pro rodiny s dětmi. Přijďte si užít pěkný sobotní den, ochutnat dobré pokrmy z dýní a řepy. Zažijte tak nevšední den. Kdy: So 29. října […]
  • Květákové placičkyKvětákové placičky Suroviny: 1 květák, 2 vejce,  6 lžic polohrubé mouky, sůl, olej na smažení Postup: Květák uvaříme v osolené vodě, dokud není poloměkký. Poté jej vyndáme a necháme vychladnout. […]

2 komentářů k “Typologie babiček

  1. Eva %Cákiová

    Dobrý den,
    i když jsem ukončila svoji redaktorskou činnost, nadá mi to nereagovat na Váš komentář. Předně děkuji za doplnění typologie. Nakousla jste zde zřejmě velice citlivé a složité téma a bude zajímavé číst reakce a názory dalších čtenářů. Jsem profesí sociolog a proto si netroufnu na zodpovědnou radu k vašim dotazům. Osobně si myslím, že by bylo fajn, kdyby na komentář reagoval kvalifikovaný psycholog. Je jistě také možnost obrátit se na psychology v rodinných poradnách – tam by Vám mohli poradit. Držím palce, díky za upřímno zpověď. Cením si toho o to více, že v médiích je prezentován obrázek o nádherném “poslání” takových babičkomaminek, ale o velikých problémech a zátěži, které s sebou nesou, se nepojedná nikdy. Děkuji za upřímnost a přeji, abyste vše zvládla. Zdravím i Vašeho manžela, zaslouží i on můj obdiv, nemá to jistě také lehké. Hezký den přeje babi Evi

  2. AlBí

    V typologii “babiček” chybí ještě “babička-maminka”. Nikdy dříve bych nevěřila, nebo jsem nechtěla vědět, že skutečně takových babiček-maminek “je tolik”. Dnes patřím mezi ně.
    Ve svých letos 50.letech jsem babičkou 5,5leté Natálky,5ti letého Samíka,4leté Marušky a 2,5letého Davídka. Na “cestě” do života je další miminko … Babičkou jsem nadšenou, milující a pro děti bych se …prostě všechno.
    Vnoučátka mají své rodiče-mého syna a mou dceru.
    Jen Samík, byť má svou maminku-papírově a formálně,od narození (biologicky velice-velice brzy narozený v nezletilosti své matky),je u nás-prarodičů-bez své maminky.
    Jeho děda byl na “mateřské dovolené” i na “rodičovské dovolené”, zatímco já-babička- se snažila nejen existenčně zajistit naší “novou rodinku”, ale pokud to šlo “zdravým” rozumem postarat se o zdravotní nezbytnosti kolem minimiminka,obstarávání nemálo nutných potřebností,v neposlední řadě čelit a zdárně rozumově řešit průběhy soudních jednání,po nocích připravovat od plínek – po mlíčko a oblékání, kočárek, náhradní pidioblečky po blinkání, po kakání…ale NEZBLÁZNIT SE a vhodně reagovat na vlastní dceru-matku pidimiminka- při nenadálých a velice často velice oboustranně nepříjemných setkáních.Nikdy to nemohlo a nebylo jednoduché.Ale svou dceru jsem i přes všechno milovala a věřila jí a dál věřím.
    Ztratila jsem práci, přátelé, mnozí z velké příbuzenské rodiny se odvrátili…nemohla jsem “žít svým životem” ženy středního věku, která své děti již vychovala … Přijala jsem tento úkol a svým způsobem i vnutila jej svému muži.
    Po 3.roce věku drobečka, který rostl a dál roste jako z vody a zdravotně se mu dle jeho biologických možností velmi daří,potkávám se ve školce s generačně mladšími rodiči, s babičkymi, které ale mají vnoučátka “na návštěvě” … a velice-velice špatně umím navázat vzájemně hovor, společná témata kolem dětí…já jsem “moc chytrá a zkušená” nebo oni “velmi mladí a nezkušení a ještě neví, co je s dětmi čeká a co dětem hrozí”, s babičkami nemohu sdílet chvíle “volna” – zájezdy, seniorů, výlety, zábavy, nové knihy, televizní seriály, módu pro volné chvíle…
    Nechci být “babičkou z knížek Boženy Němcové”-stařeny v šátku, ale také se v “modernějším rozcuchu” vedle svých dospělých dětí necítím “ve své kůži”. Nechci se s nimi srovnávat, ale chci a musím být Samíkovi srovnatelná s maminkami ostatních dětí.
    Srdce mi trhají dětské besídky, kdy děti svým maminkám připravují dárečky, přáníčka…a často paní učitelky zapomínají i na “babičky” v roli maminek.
    Dcera vychovává své druhé dítě-dcerku tak, že sourozenci o sobě vědí, mají se velice rádi, snažíme se vzájemně, aby mohli být často spolu-ale to bývá i po 1-3 měsících…vidí se na fotklách, na videu, v době jejich nemocí, kdy se nabízím na hlídání malých marodů. Svého vlastního syna-ale ve svém srdci cítí maximálně jako jednoho z příbuzných, nebo možná jako sourozence, po kterém se jí nestýská a nechybí jí.Přesto se velice rádi vidí.
    Srdce mám jedinné,jako snad všichni lidé kolem nás.Rozervané a rozthané jednou na půlku, podruhé na čtvrtiny, nebo na šest dílečků…nepočítaje již manžela,na kterého se v malinkém koutečku ještě vejde malinkatý kousek místečka…o kterém on již pochybuje…a mé síly již nestačí mu cokoli vyvracet-je dospělý.
    Ráda poznám ženu, která má dosud rovněž v péči malé dítě a která vedle něj rovněž miluje svou dceru-své dítě, kterému drobeček biologicky “patří”.Která “odpustila” své dceři.Jak se dokáže smířit a jak umí milovat obě bytosti tak, jak děti od svých nejbližších očekávají, mají na to právo i přes chyby, teré v životě udělají.
    Ráda najdu “řeč” s generačně mladšími rodiči, kteří se “neobávají” výchovy prarodiče, že by dítěti “ublížili” svou zkušeností a starostlivostí-že jej udusí svou láskou.
    Prarodičů, kteří vychovávali a vychovávají vnouče, je více-přesto dosud nevím nic o prarodičích, kde by matka “vnoučka” své mateřství “abstinovala”-a přesto se dokázala starat a nadevše milovat své druhé dítě, dokonce očekávat a připravovat se na příchod dalšího děťátka-ale bez účasti prvorozeného synka.
    Jak mou duši,tělo,srdce,lásku …rozdělit, aby větší část zbyla malému vnoučátku. Přesto “svoje” děti-syna i dceru,dneska dospělé-nemiluji o nic míň-jako jejich děti-má další vnoučátka.
    Kdo poradí-v praktické části života-JAK DÁL?JAK NEDĚLAT CHYBY?SAMÍK SE KE SVÉ MAMINCE DO VÝCHOVY UŽ NIKDY NEVRÁTÍ-biol.otec se soudně zřekl práv rodiče…JAK NEVYCHOVAT ZE SVÉHO VNOUČETE “SVÉ DÍTĚ”,když ostatní vnoučata jsou jeho vrstevníci – i sourozenci…. BLÁZINEC??TAM ZDALEKA NECHCI A VÍM, ŽE NĚKDE MUSÍ BÝT REÁLNÉ A ZDRAVÉ ŘEŠENÍ….

Leave a Reply

diskuzní fórum   Vytvořte si vlastní diskusní fórum, poradnu nebo skupinu, ... pro vás a vaše kamarádky.