Jak jsme měli na Vánoce živého kapra

To jsem se na Vánoce rozhodla, že koupím živého kapra do vany, aby syn viděl kapříka živého, mohl si s ním pohrát, no a pak ho sníme. Když jsem byla malá, mamka to tak vždycky dělávala. My se sestrou jsme si kapříka pojmenovaly, hrály jsme si s ním, a když jsme byly venku, tak se kapřík zabil.

Syn byl kaprem nadšený. Také si ho pojmenoval a spoustu času trávil v koupelně, kde si s kaprem povídal. Když ale přišel soused zabít kapra, syn protestoval. A nejen syn. Na obranu kapra se postavil i můj pes. Byla jsem v menšině. „A co s ním budeme dělat?“, ptala jsem se syna. Vyrukoval s tím, že ho pustíme do řeky. Ani jsem se nesnažila mu vysvětlit, že tento kapr v řece nepřežije. Oblékli jsme se a kapříka vypustili. Na večeři byly řízky. Od té doby máme na Vánoce lososa. Toho koupím už zmraženého, tak to synovi nevadí.