Dětská fantazie

Tu zimu nebyl téměř žádný sníh. Syn si přesto přinesl domů malou kouličku, z které si vyrobil malého hubeného sněhuláka. Toho si postavil na venkovní parapet našeho okna, a protože byl pořádný mráz, sněhulák mu tam vydržel do rána. Ráno šel do školky, a tam si s dětmi vyprávěli mimo jiné o Somálcích. Bylo to tak, že nějaké dítě řeklo vtip, který někdo zaslechl, a ostatní se hned ptaly paní učitelky, kdo že to ti Somálci jsou. Když si syn všechno vyslechl, přihlásil se a řekl: „To já mám jednoho Somálce doma.“ Všechny děti ho chtěly vidět, i paní učitelka byla zvědavá. A tak syn slíbil, že druhý den Somálce přinese do školky. Ráno si při odchodu vzal svého hubeného sněhuláka, kterého pak ukázal dětem i paní učitelce. „Podívejte se, jak je, chudák, hubený!“, řekl ostatním.

No, není to krásná dětská fantazie?