NašeBatole.cz – pro maminky, děti a rodina

Byla sobota 3. prosince a já byla se  svým 3. letým Kubíkem na návštěve u babičky a tety a jelikož je čas Mikuláše, přišla řeč i na toto. Domů jsem je zvát ještě nechtěla, nevím jak by na čerty Kuba reagoval, tak to necháme ještě rok uležet. Ale mohli bychom jít na Mikuláše do kostela, navrhla mi teta. To se mi zdálo jako pěkný nápad. Kubíček v kostele nikdy nebyl a byla by to pro něho určitě pěkná zábava. Obohacující zážitek. V kostele bude jen Mikuláš s andělem, bude se zpívat, bude tam plno jiných dětí.. Celý článek »

Když jsme byly já a má sestra malé, rodiče koupili zahrádku, abychom měly čerstvé ovoce a zeleninu. My jsme zahrádku a její okolí braly jako místo pro hry a zábavu. Prolezly jsme malý lesík před zahrádkou, založily jsme si tam svou základnu, hrály si na krásné louce a každou chvilku jsme přiběhly na zahrádku za rodiči mokré, protože potůček protékající kolem zahrádky byl jako stvořený pro naše dětské hry. A nejen mokré, mnohokrát jsme byly od bahna, které bylo na dně potůčku. Celý článek »

Babička si vzala jednou mého syna do ZOO. Celý den proběhl normálně, ale pak přišli k výběhu, kde byli pštrosi. Výběh byl jen obehnán plůtkem, zpoza kterého zvědaví pštrosi vystrkovali krky s malými hlavičkami. Syn měl v kapse u bundičky vložený kapesníček, který mu částečně koukal ven. A jak tam tak stál a obdivoval se těm velkým ptákům, tak jeden pštros vystrčil krk, popadl synův kapesník do zobáčku a spolkl ho. Syn začal vřískat, že mu maminka vynadá. Dupl nožkou a křičel: Celý článek »

Často chodím se synem a psem na výšlapy do hor. Mamka mě vždy strašívá, že při našich výletech narazíme na vlka nebo medvěda a sami si nepomůžeme. Vždy jsme se jí jen smáli s tím, že vodíme našeho čtyřnohého ochránce, křížence Bena. Jednou jsme se zase vydali na celodenní výlet do hor. Cesta krásně utíkala, mamka nás při telefonním rozhovoru opět strašila vlkem nebo medvědem a my se jí smáli. Smáli jsme se až do chvíle, co se rozestoupily keře před námi, a my zůstali stát a němě jsme hleděli do očí Celý článek »

Byli jsme se synem v lese. Sbírali jsme houby a syn se rozčiloval, proč sbíráme jen ty “ošklivé” hnědé hřiby a krásné, červené tam necháváme. Vysvětlila jsem mu sice, že ty červené s tečkami jsou jedovaté muchomůrky a my bychom se jimi otrávili. Spokojil se s tím sice, přesto si pořád mrmlal pod nos: “Takové krásné, a jsou jedovaté.” Nešlo mu to do hlavy, jak les může vyprodukovat takové skvosty, které on ani nikdo jiný nesmí jíst. Celý článek »