.Typ článku Archives - NašeBatole.cz - pro maminky, děti a rodina


Máša a medvěd – Taneční horečka

 

Prasátko objeví svůj nový talent. Stane se učitelem tance a hledá nové žáky. Medvěd chce na hodiny k prasátku poslat Mášu a pandu. Chystá se velká šou na profesionálním jevišti, s úžasnými kostýmy a… Mášou a pandou v hlavních rolích. Podaří se malým nezbedům pokazit prasátku taneční vystoupení? Je čas na další skvělé dobrodružství s Mášou a jejími kamarády.

Knihu zakoupíte na www.albatrosmedia.cz 

Les

Co je les? Velká rodina, kde společně žijí stromy, zvířata i drobné rostliny. Poznej tuto rodinu na stránkách další knihy z edice Už vím proč? Junior. Zjisti, co se děje v korunách stromů, kdo žije pod zemí a jestli les v noci spí. Otevírací okénka ti umožní vidět i to, co v přírodě bývá skryté.

Autor: Möllerová Anne

Knihu zakoupíte na www.albatrosmedia.cz.

Kmenové buňky jsou nadějí regenerativní medicíny. Jejich zdroj si lze zajistit už při porodu.

marketa-a-finn-hansenovi, km. bunkyLidem se závažnou neurologickou diagnózou či rozsáhlým degenerativním onemocněním kloubů svítá naděje v podobě léčby kmenovými buňkami. Výzkum týkající se využití kmenových buněk jde stále dopředu. Významným zdrojem kmenových buněk jsou pupečníková krev a nově je v České republice také dostupná metoda odběru tkáně pupečníku.

Z několika nejnovějších klinických studií, prezentovaných koncem loňského roku na Mezinárodním konsorciu pro buněčnou terapii a imunoterapii (ICCTI) v Brně, je patrné, nejmodernější pracoviště již léčbu využívají, případně ji testují. Zhruba dvě desítky klinických studií s využitím buněčné terapie probíhají v Ústavu experimentální medicíny akademie věd České republiky (ÚEM AVČR). Existují různé typy kmenových buněk i různé zdroje, například: kostní dřeň, tukové tkáně, pojivové tkáně, pupečníková krev, tkáň pupečníku a další. Ve spolupráci s Fakultní nemocnicí v Motole například testuje léčbu kmenovými buňkami u 14 pacientů, kteří trpí nevyléčitelným neurologickým onemocněním, amyotrofickou laterální sklerózou. Mezinárodní tým vědců Celý článek »

Gynekologická hygiena holčiček

Jaká by měla být hygiena holčiček, které ještě mají pleny? Základem je to, aby maminky nešetřily a nenechávaly děti dlouho v jedné papírové pleně. Pleny by se měly měnit minimálně každé tři hodiny, a to i v případě, že nejsou pročůrané. Stačí totiž, když se dítě jenom trošku počůrá a už se vytváří semeniště bakterií. Ideální by bylo batolata po každém čůrání nebo kakání osprchovat. To, že se místa pod plenou pouze vytírají, je nedostatečné.
Maminky navíc mnohdy tato místa vytírají špatným směrem – od zadečku směrem nahoru, čímž se do pochvy mohou zanést bakterie. Samotná voda ale při omývání nestačí, Celý článek »

Boj o alimenty I.

Plánujete rozchod s otcem či matkou svých dětí? Připravte se na krušné časy. Alimenty většinou dosahují směšných částek nebo taky nechodí vůbec. Uživit sama sebe je dřina. Uživit sebe a děti po rozvodu je peklo. A zvládnout to bez alimentů je skoro nemožné. Samoživitelek je u nás na 580.000 a žen, které nedostávají na svoje děti výživné je neuvěřitelných 40%. Jenže to je spoustě lidem naprosto jedno a s rozvodem či rozchodem klidně zapomenou, že vůbec kdy dítě přivedli na svět. No a co, že mají soudem stanovenou výši výživného. Když se jim nechce platit, prostě neplatí.

Celý článek »

Jezte, pijte, žvýkejte v letadle

Děti často bolí v lanovce nebo v letadle v uších. Způsobuje to změna výšky – ta změní tlak vzduchu. Tlak ve středním uchu se však nedokáže tak rychle přizpůsobit. Tím vzniká bolestivý rozdíl tlaku mezi okolím a uchem. Bolest pomine, po vyrovnání tlaku v uchu s tlakem okolí, který probíhá v Eustachově trubici. Proto je výborné když děti při startu a přistávání letadla pijí, žvýkají či jí – to Eustachovu trubici otvírá. Také pokud dítě trpí rýmou či je nachlazeno, měli byste před vstupem na palubu uvolnit dítěti nos nosními kapkami.

 

Jak dlouho dítě kojit?

Kojení je častým tématem rozhovorů novopečených maminek, ale i předmětem mnoha diskusí, knih, přednášek i televizních pořadů. Nikdo nenamítá že kojení je pro dítě přínosné a pociťuji, že se společnost snaží kojícím ženám nápomoci. Co mě však trochu znepokojuje, jsou názory týkající se délky kojení. Obecně je doporučováno kojit, pokud to dítěti stačí do šestého měsíce věku, pak začít s příkrmy. Vzpomínám si, jak i mě dětská lékařka při šestiměsíční prohlídce  nakázala začít s příkrmy s argumentem, že dítěti mé mléko už nestačí. No nevím, syn přibíral od narození v průměru kilogram měsíčně, takže o tom že by nějak strádal Celý článek »

Osamělá matka a její dítě – 2.díl

Podstatná nevýhoda při výchově pouze matkou souvisí s potřebou společenského zapojení dítěte. V tom hraje velkou roli také pohlaví dítěte. Jinak bude otce postrádat chlapec, jinak děvče. Chlapcům nepřítomnost otce působí jisté potíže – obtíže z nedostatku autority, chybí jim mužský vzor i specifické mužské vzorce chování a nemají s kým uspokojit své zájmy (sportovní, technické..). Také záleží, kdy dítě o otce přišlo. Jiné je pokud ho nikdy nepoznalo, či pokud byli odloučeni v pozdějším věku. Příčiny odchodu také nejsou neopomenutelné (dobrovolný odchod, smrt,…). Na matce velice záleží, jak se právě se všemi okolnostmi vyrovná. Celý článek »

Osamělá matka a její dítě – 1.díl

Je znakem doby, že více dětí než dříve zůstává jen se svými matkami. Statistiky ukazují jak moc je u nás nemanželských dětí, v kolika případech se rodina rozpadne, kolik je rozvodů nebo úmrtí jednoho z rodičů. Obraz, který tak dostáváme, není nijak potěšující. A to statistiky nedovedou říct, kolik rodin je pouze formálních a prakticky nefungují a výchovný vliv otce je tak nepatrný, že s ním nelze počítat. Zamysleme se proto nad některými výchovnými otázkami, které z tohoto pro děti vyplývají. Celý článek »

Přikrmování

S příkrmy nikdy nezačínáme před dokončeným 4. měsícem.

U dítěte kojeného začínáme po dokonč. 6. měsíci, u nekojených dětí můžeme začít o měsíc dřív. Začínáme obvykle jedním druhem zeleniny ( brambor, mrkev). Po 2-4 dnech přidáme další jeden druh ( cuketa, dýně, špenát, kedluben, květák, kapusta,…) to proto, abychom rozpoznali případné projevy nesnášenlivosti potraviny ( vyrážka, atd.). Když si dítě zvykne na zeleninu, postupně začínáme přidávat jemně nakrájené libové maso ( drůbeží, králičí, jehněčí, hovězí). Celý článek »