Slepička kdáče,

Panínáma do komůrky skáče.

Zdroj: Motlová M., Beránková V.: Český špalíček, Knižní klub, Praha 2006

The post Velikonoční koledování appeared first on NašeBatole.cz - pro maminky, děti a rodina.

Kázal kadlec i kadlečka,

Byste dali tři vajíčka,

Dvě červený, jedno bílý,

Slepička vám snese jiný.

The post Velikonoční říkanky pro děti appeared first on NašeBatole.cz - pro maminky, děti a rodina.

Napište nám, jak jste s rodinou prožili velikonoční svátky, co dobrého jste měli na svátečním stole, kam jste třeba s celou rodinkou vyrazili. Pochlubte se se svými výtvory, pošlete nám zajímavý velikonoční recept, třeba i s fotografií. Moc se těšíme. Vaše příspěvky uveřejníme. Budeme rádi, když s námi budete tvořit obsah magazínů pro maminky o dětech.

The post Tvořte s námi web www.Nasebatole.cz appeared first on NašeBatole.cz - pro maminky, děti a rodina.

Suroviny:

10 vajec, 5 lžic majonézy, sůl, mletý pepř, trochu drceného kmínu,1 lžíce plnotučné hořčice, 1 lžíce zakysané smetany, čerstvé bylinky – bazalka, petržel, řeřicha, kopr, co máte rádi a co je k dispozici, cherry rajčátka a papriku na ozdobení.

Postup:

Uvaříme si vejce, oloupeme, osušíme. Vejce rozpulte. Žloutky vyndejte a vložte do misky, přidejte majonézu, zakysanou smetanu, hořčici, osolte, opepřte, a nakonec dejte trošku drceného kmínu. Utřete do jemného krému. Nakonec vmíchejte nasekané bylinky. Záleží, jaké máte rádi. Náplň dejte do igelitového nebo cukrářského sáčku a nastříkejte do vaječných bílků. Dozdobte cherry rajčátky, paprikou. Je to výborné.

Tento recept najdete v novém Velikonočním speciálu, který si můžete zdarma stáhnout zde: http://www.nasebatole.cz/?page_id=4497

The post Vejce plněná bylinkovým krémem appeared first on NašeBatole.cz - pro maminky, děti a rodina.

Červená barva – červenou barvu kraslic získáte, když namočíte bílé vejce do odvaru ze slupek červené cibule a octa, červeného zelí nebo šťávy z červené řepy. Červenou barvu velikonočních kraslic můžete také získat pomocí šťávy z borůvek nebo bezinek.
Tmavě zelená barva – tmavě zelené barvy docílíte pomocí odvaru z vody ze špenátu nebo odvaru z kopřiv.
Světle zelená barva – světle zelenou barvu velikonočních kraslic vykouzlíte pomocí odvaru z lipového květu, kmínu nebo šafránu.
Žlutá barva – Pro získání žluté přírodní barvy velikonočních kraslic postačí odvar z cibulových slupek (vejce v něm ale povaříme jen krátce). Také můžeme získat žlutou barvu s pomocí kurkumy.
Fialová barva – Pomocí odvaru z lipového květu, kmínu, šafránu nebo černého bezu získáte velikonoční kraslice zbarvené do fialova.
Hnědá barva – odvar z cibulových slupek a čaj vám vytvoří nádherně hnědé, přírodně nabarvené velikonoční kraslice.

Jako malá holka jsem vejce zdobila pomocí cibulového odvaru. Před vložením vajíček do odvaru jsem je omotala hydrofilním obinadlem. To udělalo krásné šrafování na vejci. Vyzkoušejte.

Napište nám svoje nápady, jak barvíte vajíčka, jak je zdobíte. Rádi vaše nápady publikujeme. Těšíme se.

Zdroj: www.velikonoce.com

The post Barvení vajíček appeared first on NašeBatole.cz - pro maminky, děti a rodina.

Velikonoční pro holky

Malý koledníček
Já jsem malý koledníček, tetičko
přišel jsem si pro červený vajíčko.
Pro vajíčko červený,
pro koláč bílý, jsem-li já vám, tetičko,
koledníček milý?

The post Velikonoční koledování appeared first on NašeBatole.cz - pro maminky, děti a rodina.

V našem slavení Velikonoc se prolnuly dvě tradice, které určují jejich charakter. Je to především oslava jara a také v křesťanské podobě zmrtvýchvstání Ježíše Nazaretského. Pro křesťany je důvod slavení Velikonoc příběh umučení, ukřižování a zmrtvýchvstání Ježíše. Z dramatu Ježíšovy smrti, které se odehrálo v Jeruzalémě kolem roku 30, nevzešly jen velikonoční svátky, ale i podstata křesťanské víry. Velikonoce jsou nejvýznamnějším svátkem křesťanské církve. Velikonoce se však slavily ještě v době předkřesťanské. Zřejmě navazovaly na svátek židovský – pesach – památka vysvobození Židů z egyptského zajetí a později také oslavovali příchod Mesiáše. Pohané vítali jaro a začátek zemědělských prací. Na velikonoce se křesťané připravují 40ti denním obdobím nazývaným postní doba, které začíná Popeleční středou. Je to původně doba, kdy lidé toužící přijmout křest zintezivnili svoji přípravu.

Postní doba a čas příprav

Pro křesťany předchází velikonocím dlouhý, 40 dnů trvající půst, který ustanovila církev v 5. století. Symbolicky vyjadřuje počet dnů, které strávil Ježíš v poušti, když se duchovně připravoval na své veřejné působení. Půst je časem odříkání a duchovních příprav pro věřící, kteří se mají uklidnit a své konání a mysl soutředit na příběh Ježíše.

Velikonoce ptaří k nekrásnějším svátkům v roce, jsou to především svátky jara. Zdobí jej různé symboly jarní přírody: např. kočičky, jednědy, petrklíče a ostatní květinky v nádobách – hyacinty, narcisky. Na stole bývá upečený mazanec, beránek, jidáše, na ošatace máme různě obarvená vajíčka. Vychutnejte si tyto krásné svátky.

Tento příspěvek najdete v novém Velikonočním speciálu, který si můžete zdarma stáhnout zde: http://www.nasebatole.cz/?page_id=4497

The post Lidové tradice a zvyky na Velikonoce appeared first on NašeBatole.cz - pro maminky, děti a rodina.

Zdroj: www.Predskolaci.cz

The post Velikonoční omalovánky pro děti appeared first on NašeBatole.cz - pro maminky, děti a rodina.

Škaredá středa

Škaredé středě se také říká Samometná středa, Smetná středa, Velké středa (pravoslaví) nebo Černá středa. Tento den je připomínkou zrady apoštola Jidáše Iškarionskéh, který se podle tradice ve středu spiknul s farizeji proti Ježíši. Jidáš byl jeden z Kristových dvanácti apoštolů. Podle Bible poskytl židovské veleradě informaci, kde by mohou Ježíše zatknout. Odměnou mu bylo třicet stříbrných. Ježíš při poslední společné večeři označil Jidáše za zrádce. V noci ze čtvrtka na pátek Jidáš vrátil peníze židovské veleradě a spáchal sebevraždu.

Tento den se vymetaly komíny, hospodyně uklízely a vymetaly pece, někde se bílily i stěny. Nezapomeňte, že se v tento den musíte na ostatní usmívat. Pokud se budete škaredit a mračit, zůstane vám to podle lidové moudrosti našich prababiček pro všechny další středy v celém roce.

Na škaredou středu zpravidla končívaly zimní přástky. Ženy uklidily své kolovraty na půdy stavení, upředly si kousek „pašíjové nitě“, ta když se zašila do oděvu, tak chránila před bleskem, nemocemi, strašidly a před uhranutím zlým duchem.

Zelený čtvrtek

Je podle liturgického kalendáře dnem radosti i žalu, kdy se připomíná Kristova poslední večeře s učedníky, jejichž počet symbolizoval dvanáct izraelských kmenů. Pojmenování dostal Zelený čtvrtek s největší pravděpodobností podle zeleného mešního roucha používaného tento den při katolických bohoslužbách. Na Zelený čtvrtek se do soboty naposledy rozezní zvony a poté jsou nahrazeny řechtačkami. Na Zelený čtvrtek kluci běhávali po vsích a dělali strašlivý rámus na dřevěné hrkačky a klapačky, ať už malé, padnoucí do ruky či velké připevněné na trakaře. Říká se „zvony odlétají do Říma“

Peče se zvláštní pečivo zvané jidáše.Ty měli zaručit zdraví po celý rok. Jednalo se pečivo, které mělo různé tvary a mazalo se medem. Kousek velikonočního pečiva se dával kvůli ochraně před jedem i dobytku a vodě ve studni, aby udržela čistotu.

Při posledním zazvonění se má zacinkat penězi, aby s vámi byly celý rok . Na zelený čtvrtek musíte časně vstát a omýt se rosou – nebudete nemocní.V tento den je ve zvyku jíst zelené rostliny, např. špenát. Bylo dobré na Zelený čtvrtek set hrách a len, věřilo se, že dobře vzejde a poroste.

Bude už čtvrtek Zelený,

bude beránek pečený,

budem jísti jidáše,

s medem kousek kaše,

a tři lžičky medu

vezmem proti jedu.

Na Zelený čtvrtek hrachy zasívej,

na Velký pátek se zemí nehýbej.

Velký pátek

Nejvýznamnější den křesťanských Velikonoc, čas smutku a nejdůslednějšího půstu k poctě ukřižování Ježíše Krista. Lidové přívlastky Bolestný, Tichý pátek vyjadřuje smutek, pokání a půst věřících pro památku ukřižování a smrti Ježíše Krista. Je to velký svátek křesťanů, zvláště protestantů.

Povahu Velkého pátku jako výlučného svátku určuje řád zákazů, z nichž některé jsou společné pro přípravu a svěcení více obřadních dní v roce. „Na Velký pátek nepohneš zemí, nezatopíš do východu slunce, neupečeš, nevypereš a nevybělíš, nezameteš, nevyneseš z domu, neprodáš, nepůjčíš, nedaruješ a nepřijmeš dar.“

Velká pozornost byla soutředěna k východu slunce. Před svítáním lidé vycházeli k pramenům a studnám, aby vykonávali rituál očisty.

Lidé věřili, že se otvírá zem a ukazuje skryté poklady.

Velký pátek deštivý dělá rok žíznivý.

Bílá sobota

Bílá sobota je posledním postním dnem a časem přechodu, očekávání a příprav na Velkou noc

Doma se uklízelo, bílilo, pekly se mazance a beránci, pletly pomlázky, zdobila vajíčka. Mazanec je u nás nejstarším velikonočním pečivem a byl původně bez cukru. Do 18. století se připravoval z mouky, másla, vajec a sýra nebo tvarohu a plnil se masem.

Bílá sobota navazuje na velkopáteční atmosféru půstu, hlídání a návštěvy Božího hrobu, a přináší zlom. Tmu a ticho v katolických kostelích střídá světlo svící, zvonění a varhany, aby myšlenka Kristova kříže a smrti vrcholila znamením jeho zmrtvýchvstání. Přes den se nesloužily mše.

Zvláštní pozornost patřila v tomto ovocným stromům: Za jejich „probuzení“ k příští úrodě se postřikovaly vodou, někde hospodyně během zvonění otírala stromy čerstvě zadělaným těstem mazance nebo jiného obřadního pečiva. Nejčastěji lidé stromy třásli.

Ke katolickým obřadům Bílé soboty dodnes patří Svěcení vody, nové křty dospělých a obnova křesťanského slibu věřících. Pro věřícího mohou být rituálem společného vstání s Kristem, projevem spoluúčasti člověka na velikonočním znovuzrození.

Boží hod velikonoční

Velikonoční neděle, říká se jí též Velká, je svátečním dnem. Dopoledne se lidé scházeli v kostele na bohoslužbě. Tato neděle byla dnem radosti celého křesťanskéhé světa ze svého vykoupení. Do kostela se nosily ke svěcení různé pokrmy, mazance, beránek, vejce, ale i chléb a víno. Boží hod byl dnem příjemným, odpočinek a sladké zahálení. Bylo třeba jen nakrmit dobytek. Běda ale hospodyni, která vzala žehličku či jehlu do ruky. Zanítily by se jí prsty.

Na boží hod velikonoční dostala každá návštěva kousek posvěceného jídla, trochu se ho dalo na pole, do studny a na zahradu – aby byla úroda, voda a dostatek ovoce.

Z hlediska stravy se o Velikonocích setkávají dvě krajnosti: půst (je nejdelší a na Velký pátek vrcholí nejpřísněji) a hojnost. Hodové stolování na první velikonoční neděli, uvedené podle tradice katolických rodin modlitbou a svěceným vejcem, liší se podle zámožnosti či chudoby i podle krajů. Zvláštní postavení mělo ve velikonočním jídelníčku vejce a s ním pečivo.

Kromě jehněčího masa se na sváteční velikonoční stůl podávalo také kůzlečí nebo telecí. Požívání masa a masitých pokrmů na Boží hod velikonoční se ovšem různí. Typické pro velikonoční hodování jsou spíše kombinace masa, zvláště sekaného, s vejci nebo s pečivem, a také s kopřivami, libečkem i dalšími zelenými bylinkami. Různé nádivky a směsi známe dodnes.

Velikonoční pondělí

Říká se mu také červené pondělí. Ze všech velikonočích svátků je nejoblíbenější. Kvůli pomlázce. Ta je spletena z vrbového proutí a ozdobená pestrobarevnými stuhami. Krajově se jí říká různě: mrskačka, šlehačka, tatar, žíla, šlahačka, pamihoda, korbáč, konak, čugar, kančák, šibák, rocák a podobně. Mrskání na Červené pondělí u nás dokládají záznamy z konce 14. století. Tehdy prý šlehali nejen muži ženy, ale i opačně. Ze vzájemného mrskání se později vyvinul zvyk mužské obchůzky po domech s říkáním veršovaných koled. Za vyšlehání byli koledníci obdarováni barevnými vajíčky.

Tento příspěvek najdete v novém Velikonočním speciálu, který si můžete zdarma stáhnout zde: http://www.nasebatole.cz/?page_id=4497

The post Pašíjový týden – poslední týden před Velikonoci appeared first on NašeBatole.cz - pro maminky, děti a rodina.

Tento recept mě naučila manželova maminka. Sama jsem původně měla trochu jiný, ale tento jsem si velice oblíbila. Věřím, že vás zaujme a letos na velikonoční stůl budete servírovat mazanec podle tohoto receptu. Přijde vám zvláštní přidávat čokoládu na vaření? Vyzkoušejte, má to opravdu své kouzlo.

Suroviny: 75 dkg polohrubé mouky, 4 dkg droždí, 15 dkg másla, 15 dkg cukru, 5 žloutků, ½ l mléka, 5 dkg mandlí, 8 dkg rozinek, 5 dkg čokolády na vaření, sůl, žloutek na potření, tuk na vymazání plechu, rum na potření, plátky mandlí na posypání.

Postup: Droždí utřeme se lžící cukru, přilejeme vlahé mléko a přidáme tolik mouky, aby vzniklo řídké těstíčko. Kvásek necháme vykynout. Do vykynutého kvásku přidáme ostatní mouku, přidáme máslo utřené s cukrem a žloutky, zamícháme do připraveného těsta oloupané mandle, nakrájené na nudličky, oprané rozinky a na kostičky nakrájenou čokoládu. Těsto dobře vypracujeme a necháme na teplém místě vykynout. Z vykynutého těsta vyválíme bochánek, dáme na plech a necháme vykynout.Vykynulý bochánek potřeme žloutkem a posypeme plátky mandlí, a když trochu zaschne, dáme bochánek do dobře vyhřáté trouby a pečeme asi 50 minut. Po upečení můžeme potřít rumem.

The post Pečeme na Velikonoce – Mazanec appeared first on NašeBatole.cz - pro maminky, děti a rodina.