Znáte to, když se vrátíte z venku, jak je vaše děťátko špinavé. Na pískovišti si batolátko krásně dělalo bábovičky, pohladilo sousedovic pejska nebo kočičku, atd. Bakterie, které dětem na ručičkách ulpívají je třeba řádně pomocí mýdla a vody umýt. I když se vrátíte z venku z procházky a jdete rovnou do vany, je třeba i během dne dítě od raného věku přivykat na umývání rukou před jídlem, po jídle, po použití nočníku atd.

Pořiďte dětem schůdky nebo stoličku k umyvadlu, vyberte společně v drogerii tekuté mýdlo, které příjemně voní a má hezkou barvu, samozřejmě je vhodné pro dětskou citlivou pokožku, a pusťte se do toho. I vy rodiče si ruce řádně umývejte, jděte příkladem. Vysvětlete batolátku, že samo nemá sahat na teplou vodu, co by se jim mohlo stát. Uvažte, zda nesnížit teplotu horké vody pod 55C, aby se předešlo náhodnému opaření. Namydlete si ruce, zpívejte si u toho nebo vymyslete říkanku, která bude sloužit pro účely hygieny. Foukejte do bublin, které se při mydlení tvoří. Udělejte z povinnosti zábavu. Batole si přeci musí umývat ruce s radostí. Dělá to máma, táta i bráška i sestřička.

Možná si myslíte, že je to v každé rodině běžné a nikdo se nad tím nepozastavuje, že by to bylo něco neobvyklého, umývat si ruce. Přiznám se, že jsem se několikrát setkala s tím, že si dospělí po použití toalety ruce neumývali, tak i jejich děti. Nejednalo se o rodiny se špatným hygienickým zázemím, nízkým vzděláním, ani s jinou barvou pleti. Vždycky si na tuto situaci vzpomenu a svým dětem raději ruce umyji dvakrát.

Zdroj: Daviesová K.: Dítě a vy, Fortuna Libri, Praha 2008

The post Mytí rukou u batolat appeared first on NašeBatole.cz - pro maminky, děti a rodina.

Jak postupovat, aby si dítě polohu na bříšku oblíbilo a postupně ji zvládlo správným způsobem?

Každé dítě umí pouze to, co mělo možnost pravidelně trénovat !!! J

Pokud dítě budeme pravidelně, mnohokrát denně, zvedat přes zajíčka (dítě zvedáme zády k podložce jednou rukou pod hlavičkou a druhou pod zadečkem) nebo nabalením (v poloze na zádech zachytíme dítěte širokým úchopem kolem hrudníčku, poté je otáčíme na bok a současně zvedáme v tzv. „letu“) a nosit ve vyvýšeném nebo bočním klubíčku více méně zády k podložce, pak se nemůžeme divit, že do vlastních aktivit bude používat techniku podobnou pravidelné manipulaci s ním. Tato pravidelná manipulace ho stimuluje ke zvedání hlavičky z polohy na zádech,  jako kdyby se chtělo posadit. I přesto, že se budeme snažit s dítětem alespoň občas (1x,2x,3x ?? denně á 1,2,3,??? min.) trénovat polohu na bříšku, nebude ji mít rádo a nebude vědět, co se od něj očekává při kontaktu s podložkou, a to ani ve 3. měsících věku, kdy by mělo mít zvládnuté tzv.1.vzpřímení (dítě v poloze na bříšku by se mělo opírat o vnitřní stranu loktů a stydkou sponu), natož v 6. měsíci věku, kdy by mělo mít zvládnuté tzv. 2. vzpřímení (dítě by se mělo opírat o stehna a dlaně natažených paží, bříško je nad podložkou).

Pokud chceme pomoci dítěti vytvořit si kladný vztah nejenom k poloze na bříšku, ale také k postupnému správnému vzpřimování, pak doporučuji používat při celodenní manipulaci s dítětem techniky napovídající jeho přirozené možnosti očekávaného pohybového vývoje, aby si je mohlo postupně ukládat do paměťových stop. Hned od narození dítěte doporučuji malého kojence při každém zvedání z podložky z polohy na zádech nejdříve lákat ke zvednutí končetin nad tělíčko, poté ho otočit přes bok až na bříško, pod které podložíme dlaň jedné ruky. Druhá ruka mírně podsazuje zadeček a stehna pod bříško. Dítě držíme těsně (cca 5-10 cm) nad podložkou, aby ji mohlo pravidelně vnímat, sledovat a kontaktovat rukama i kolínky přitahovanými zemskou přitažlivostí. V této poloze pak přesuneme dítě na dosah k hračce, aby se ji mohlo zpočátku alespoň dotýkat (třeba i hřbetem zaťaté pěstičky) a později ji mohlo uchopit do rukou. Teprve poté dítě pomaličku (aby se neleklo a stíhalo se orientovat v prostoru) zvedneme do pozice koníčka či klokánka.

V poloze klokánka a koníčka dítě nosíme nejdříve krátkou chvíli (pár vteřin). Čas postupně prodlužujeme.  Dítě neustále stimulujeme ke sledování dějů či hračky na zemi, stole či v ručkách dítěte. Dítě učíme co nejdříve držet hračky v ručkách, aby bylo motivováno se na ně dívat a tím lehce předklonit hlavičku. Děti bez zrakové motivace směrem dolů nebo k hračce v ručkách se má tendenci rozhlížet po okolí, zaklánět hlavičku, zapažovat paže, prohýbat se v trupu a sedat si v náručí na podloženou pánev zády k rodiči.

Techniky manipulace s dítětem se musí podobat co nejvěrněji samostatnému aktivnímu pohybu dítěte, který se od něj postupně očekává. Díky výše doporučovaným naprosto pravidelným a zcela běžným technikám manipulace s dítětem během každého dne dítě nejdříve vnímá způsob pohybu, poté si na ně zvykne, následně v nich začne částečně a stále lépe spolupracovat a nakonec si je uloží do paměťových stop jako přirozené techniky, které začne postupně používat samostatně.

Jakmile již cca 4.měsíčnímu dítěti upadne hračka na zem, doporučuji pád komentovat a s ohledem na Vaši páteř zakleknout na jedno koleno nakročením jako rytíř a přiblížit dítě držené v pozici koníčka (jedna ruka pod bříškem, druhá pod zadečkem, stehna pod bříškem, hlava výše než pánev) k hračce, ať si ji samo zvedne. Pokud budeme dítěti od 2. měsíce věku pravidelně nabízet hrazdičku nad tělíčko a lehká jednoduchá chrastítka (spínací špendlík, kroužek, oválek) do rukou, pak je schopno již kolem 4. měsíce věku hračku nejenom udržet, ale i uchopit ze země.

Při každičkém pokládání dítěte na podložku v průběhu dne ho doporučuji pokládat stejným způsobem. V pozici koníčka přiblížíme dítě k podložce, aby ji mohlo kontaktovat dlaněmi a kolínky. V této pozici je možno dítěti nabídnout pomalé, jemné a rytmické pohupy nahoru a dolů nebo houpání vpřed a vzad za doprovodu písničky. Po chviličce se snížíme hřbetem ruky držící dítě pod bříškem na podložku. Dítě lákáme za slovního komentáře k otočení hlavičky a následně mu dopomáháme k pomalému obratu tělíčka na bok tím, že mu podložíme loket pod tělíčko a následně ho přetočíme na bok. Dítě v poloze na boku chvíli pozdržíme a nakonec ho dotočíme na záda.

Podrobný popis včetně fotografií je možno najít v publikaci „Jak se rodí vodníčci“ na str. 179 – 194.

Eva Kiedroňová (článek prosím vložit jménem Evy Kiedroňové, která je patronkou Baby clubu KENNY, ve kterém pracuji. Tento text se snažíme rozšířit mezi všechny rodiče, neboť právě toto bývá častým problémem. Děkuji.)

The post Proč některé děti nemají rády polohu na bříšku? appeared first on NašeBatole.cz - pro maminky, děti a rodina.

Každý z nich má totiž při výchově svou specifickou funkci.

Otec je usměrňující, schvalující, popřípadě trestající autorita a připravuje na případná omezení či respekt vůči normám. Matka je spíše hýčkající, litující a ochraňující a více ovlivňuje rozvoj  neformálních a bezprostředních vztahů k lidem.

Žena a muž mají ve vztahu k dítěti specifické a nezastupitelné postavení. Pokud vychovává matka sama, nikdy nemůže otce úplně nahradit, a naopak. Role otce a matky jsou komplementární, vzájemně se doplňující.  Už čtrnáctidenní miminko reaguje jinak, pokud je v noci v úplné tmě z postýlky zvedá matka nebo otec, a zapojuje zcela jiné svalové partie. Muži mají také specifickou mluvu a jiný způsob reakcí. Pokud má dítě k dispozici otce od svých 3 let, obvykle lépe vstupuje do kolektivu a je vrstevníky lépe přijímáno. Lépe také řeší náročné životní situace.

Je zajímavé, že pokud dítěti z nějakého důvodu odejde matka, otec své chování změní mateřským způsobem a stává se oním prvopečovatelem. Matky své chování obdobným způsobem nemění. Zřejmě to souvisí s tím, že pro raný vývoj dítěte je primární osobou právě matka, která je za normálních okolností pro roli prvotního pečovatele všestranně disponována a je pro ni obtížné tuto roli změnit.

The post Děti potřebují oba rodiče appeared first on NašeBatole.cz - pro maminky, děti a rodina.

Co by dítě mělo umět

• znát své jméno, poznat svou značku, kterou mu ve školce přidělí
• při jídle vydržet u stolu
• najíst se lžící a napít ze skleničky nebo hrníčku
• obout a obléct se (u těch nejmenších paní učitelka či kamarádi pomohou, vše oblečení by děti měly mít podepsané)
• umýt si ruce mýdlem a utřít se do ručníku
• používat záchod – včas si říci (pleny do školky nepatří)
• uklízet své věci, hračky
• umět chodit po schodech.

A pokud se váš potomek nestačí něco naučit, anebo mu to prostě nepůjde tak, jak byste si představovali? Určitě se tím nijak nestresujte a netlačte na něj. Postupem doby se to určitě naučí, odkouká to ve školce od kamarádů či to prostě přijde samo. Důležité je, aby se dítě pokud možno do školky těšilo a nemělo jí hned od počátku spojenou s tím, že je nešika a že když se nenaučí obléknout punčocháče, tak ho tam nebudou chtít.

Co bude dítě do školky potřebovat?

• přezůvky (nejlépe papučky s pevnou patou, pantofle nejsou vhodné)
• náhradní spodní prádlo, ponožky a tričko
• pohodlné oblečení do třídy s kapsou na kapesník
• oblečení na pobyt venku (s ohledem na počasí, nezapomeňte na pokrývku hlavy)
• láhev na pití (stačí např. od Jupíka)
• mýdlo, kartáček a pastu na zuby
• toaletní papír
• papírové kapesníčky
• pyžamko

Pár rad od paní učitelky

•  neprodlužujte loučení, rychle odejděte
• nestůjte za plotem školní zahrady, kde by vás dítě mohlo vidět
• určitou dobu berte dítě po obědě (10 – 14 dní) než si zvykne na nový režim
• informujte učitelku, pokud má vaše dítě nějaké zdravotní omezení (např. alergie)
• pokud se vám vše hned nedaří, nezaujímejte ke škole negativní postoj, dejte svému dítěti i paní učitelce dostatek času adaptovat se
• před dítětem vždy mluvte o školce hezky

The post Jdeme poprvé do školky appeared first on NašeBatole.cz - pro maminky, děti a rodina.

Pár rad

Děti mezi druhým a třetím rokem obvykle začínají projevovat zájem o oblékání a svlékání. Využijte toho. Nechte dítě, ať si samo vybere, co si oblékne. Dejte mu však vybrat jen ze dvou variant, které jsou i pro vás přijatelné, aby se vám nestalo, že si dítě vybere obleční, ve kterém jít ven opravdu nemůže.  Při nákupu dětského oblečení vybírejte takové, které se snadno obléká.  Zipy by měly mít na jezdci dostatečně velké očko, aby je dítě dokázalo uchopit. Příliš mnoho knoflíků dítě mate a oblékání a svlékání trvá zbytečně dlouho. Nejlepší  z tohoto pohledu jsou suché zipy. Nazout ponožky, obout boty a zavázat tkaničky, to je pro většinu dětí těžký úkol, který samostatně zvládnou zpravidla až koncem třetího roku věku. V každém případě se snažte, aby dítě dělalo co nejvíc úkonů samo, když mu ale něco nejde, buďte nablízku s pomocí. Buďte trpěliví a raději začněte s oblékáním o půl hodinky dříve. Osvědčeným pravidlem při výchově k samostatnosti je “pomáhat tím, že nepomáháte”.

Pokus a omyl

Dítě se musí učit pokusem a omylem. Když se mu napoprvé něco nepovede, nechte mu prostor, aby se pokusilo znovu, aby samo poznalo, že všechno nejde hned. Můžete si také činnosti rozdělit. Dítě si nazuje boty a Vy mu potom zavážete tkaničky. Dokud se dítě při oblékání zabývá řešením problému (zapínání knoflíků), aniž by začalo plakat, úkol samo zvládne. Nesmíte v této fázi přiskočit a knoflíky zapnout, aby jste mu pomohla. Počkejte s pomocí, dokud vás samo nepožádá nebo dokud nezačne plakat nebo se vztekat. Když si třeba oblékne bundu a jeden knoflík zůstane rozepnutý, přehlédněte to a pochvalte ho. Pochvala je totiž pro dítě největší odměna.

Jak se daří samostatné oblékání u vás? Máte další tipy jak nato? Napište nám.

The post Samostatné oblékání – jak na to appeared first on NašeBatole.cz - pro maminky, děti a rodina.

1. Časná večeře

Podle možností jezte spolu s dítětem před 19. Hodinou. Tak ještě zvládne tělo potravu strávit a krevní oběh nebude v době, kdy se dítě ukládá ke spánku, zatížený.

2. Klidná atmosféra

Dítě, které před spaním běhá, skáče a divočí se sourozenci či rodiči, aktivizuje a mobilizuje oběhový systém – a o spánku nemůže být ani řeč!

3. Rituály – jako např. čtení nebo rozhovor před spaním

Pomáhejte dítěti, aby nechalo odeznít den a celkově se zklidnilo. Nezapomeňte na objetí a pusu na dobrou noc.

4. Dostatečný spánek

Postarejte se o to, aby šlo dítě do postele včas – a to i během víkendu. Neboť až do puberty je důležité, aby chodilo spát každý den v tutéž dobu, aby si mohlo vytvořit stabilní rytmus spánku a bdění.

5. Omezení televize

Děti, které koukají před spaním na večerní program v televizi, bývají často rozrušené a mají problémy při usínání.

6. Dostatek pohybu přes den

Děti potřebují spoustu pohybu. Dětem by měl být dopřán dostatek času na vykáznění, na intenzivní pohyb, spojený s vyplavováním endorfinů. Ale jak už bylo řečeno – cvičit by měly děti během odpoledne, nikoli večer…

7. Zdravá snídaně

= zdravý začátek dne.

zichisek

The post 7 tipů na příjemné vstávání s batoletem appeared first on NašeBatole.cz - pro maminky, děti a rodina.

Abstrakce á la Pollock

Po: Prstové divadýlko

Út: Abstraktní malba

St: Co když hoří?

Čt: Co patří k sobě?

Pá: Studené a teplé

Sobota: Den pro rodinu

Neděle: Den výletů, kamarádů a návštěv

Více her od Ženy007

Pondělí: Prstové divadýlko

Nalepte si na bříška prstů postavičky z oblíbené pohádky (nálepky nebo vystřižené obličeje “přilepte” pleťovým krémem). Sehrajte scénku z pohádky. Nalepte dítěti také pár obrázků na prsty a nechte ho, ať se libovolně účastní.

Úterý: Abstraktní malba

Varianta reálná

Kupte menší malířské plátno nebo do (vyšívacího, obrazového) rámu natáhněte plátno, vyšívací kanavu. Libovolně přelepte proužky lepící pásky. Nechte dítě každé okénko vymalovat jednou barvou. Používejte akrylové nebo temperové barvy. Po zaschnutí odlepte pásky a máte krásný abstraktní obraz.

Varianta virtuální

Nechte dítě vytvořit obrazy Jacksona Pollocka online. Na stránce klikněte na horní nápis “Enter JacksonPollock.org”. Táhnutím myši děláte čáry a kaňky, kliknutím měníte barvu. Výtvor lze vytisknout přes nabídku, která se objeví po kliknutí pravým tlačítkem myši.

Středa: Co když hoří?

K čemu je dobrý oheň? Jak jde oheň rozdělat a uhasit? (Z bezpečnostních důvodů raději neříkejte, že jde oheň rozdělávat lupou. To zvládají i hodně malé děti.) Co hoří a co ne? Co uděláš, když zpozoruješ požár? (Zavolat dospělého, utéct na bezpečné místo) Co dělají hasiči? Co všechno potřebují pro svou práci?

Budou se vám hodit obrázky hasičských aut a požárníků, video o práci požárníků.

Čtvrtek: Co patří k sobě?

Kliknutím obrázek otevřete v novém okně a vytiskněte

Vystřihněte z přílohy kartičky. Které dvojice patří k sobě? Jestli chcete udělat hru trvanlivější, kupte si sešitek A6 (notýsek) a nejprve ho svisle na polovinu rozstřihněte. Hromadu volných papírků si schovejte na nákupní seznamy. Vezměte část se secvaknutým hřbetem a krycí desky přehněte na opačnou stranu. Listy určené na psaní rozstřihněte podélně napůl. Vznikne vám sešit se dvěma nezávislými bloky stránek.

Roztřiďte obrázky na dvě hromádky tak, abyste rozdělila dvojice k sobě patřících obrázků (tj. na jednu hromádku přijde kočka, na druhou myš atp.) Nalepte hromádku na jednu část sešitu, druhou hromádku na druhou část sešitu. Dítě kompletuje dvojice otáčením stránek.

Pátek: Co je studené a co je teplé?

Roztřiďte věci na obvykle studené a teplé (horké): slunce, sníh, zmrzlina, oheň, led, polévka, čaj, limonáda, trouba na pečení, sněhulák, mrazák, voda z červeného kohoutku, zapnutá žehlička, rozsvícená žárovka. Co dál?

Varianta pro pokročilé: Co svetr? Železo? Sklo? Jak poznáš horkou vodu (kouří se z ní), rozpálené železo (je červené, žluté, mění barvu), sklo (nijak!!).

Sobota

Den pro rodinu. Co tento víkend podniknete?

Neděle

Den výletů, návštěv a kamarádů.

Žena007: Rodina a domácnost s málem

The post 5 aktivit pro děti: Požárníci appeared first on NašeBatole.cz - pro maminky, děti a rodina.

Hlavní myšlenky Montessori pedagogiky
•Dítě je tvůrcem sebe sama: na vyvíjející se dítě sice působí lidé a okolní prostředí, ale je jen na něm samotném, co, kdy a jakým způsobem ho ovlivní
•Pomoz mi, abych to dokázal sám: dítě získává svým tempem a vlastními silami znalosti a dovednosti, úlohou dospělých je mu v tom pomáhat
•Ruka je nástrojem ducha: práce rukama s věcmi je, díky spojování fyzické a psychické aktivity ,základem pro pochopení věcí, jevů, rozvoj myšlení a řeči
•Respektování senzitivních období: cílené využití individuálních období, kdy je dítě zvýšeně citlivé a připravené pro získání určitého typu znalostí a dovedností
•Svobodná volba práce: jen dítě samo rozhoduje, co, s kým a jak dlouho bude dělat
•Připravené prostředí: pracovní místo a pomůcky jsou uspořádány tak, aby si dítě mohlo samo, bez vnější pomoci, osvojovat nové poznatky
•Polarizace pozornosti: využití schopnosti dítěte soustředěně, intenzivně a dlouho vykonávat činnost, která ho zaujala
•Celostní učení: zlepšení efektivity procesu učení díky propojení fyzické a psychické aktivity

The post Montessori pedagogika appeared first on NašeBatole.cz - pro maminky, děti a rodina.

13.-15. měsíc: Dítě je jisté v chůzi, postaví se bez opory, dovede postavit na sebe dvě kostky, navléká na tyč kroužky, vybalí například kuličku z papíru, pije z hrnku, ukazuje, co udělalo, umí napodobit zvuky zvířat, používá kolem 20 slov.

16.-18. měsíc: Dítě si dovede při hře dřepnout, dovede zvednout předmět ze země, vyleze na pohovku, umí běžet, dá na sebe tři kostky, obrací leporelo, když si s ním někdo čte, ukazuje na věci, mluví dětským žargonem, kterému často rozumí jen matka nebo pouze rodinní příslušníci, jí lžící, umí 20-70 slov, učí se na nočník a smrkat.

19.-21. měsíc: Dítě umí chodit po schodech za jednu ruku, běhá, hraje si s auty, dělá „tú –tú“, obrací stránky v knížce, navleče korálek, rozumí pokynům „jdi se podívat, zavři to”, umí říci věty o dvou nebo třech slovech.

22.-24. měsíc: Dítě umí chodit po schodech, umí skákat oběma nohama, dovede si stoupnout na špičky, vyleze na židli, hraje si mezi dětmi, chová panenku, uspává ji, dává na sebe kostky, korálky do skleničky, zhasne světlo, otevře skříňku…, začíná skloňovat a časovat, čmárá (některé už dovede nakreslit sluníčko), umí přibližně 300 slov.

25.-30. měsíc: Dítě střídá nohy do schodů, jezdí na tříkolce, umí navléknout korálek na šňůrku, umí dát kolečko a čtvereček do výřezu, pomáhá s oblékáním, nají se lžící, umí pojmenovat věci na obrázku, umí říkanky, kreslí, zná 300 až 500 slov

31.-36. měsíc: Dítě umí stát chvíli na jedné noze, přeskočí provázek, hraje si rádo na maminku a na tatínka, obléká panenku, s pomocí se vysvlekne, umyje si ruce, nají se bez pomoci, začíná rozepínat knoflíky, dokreslí kruh a umí doplnit text pohádky.

Toto jsou důležité mezníky vašeho batolátka.

Zdroj: Špaňhelová I.: Dítě – Vývoj a výchova od početí do tří let, Grada, Praha 2003

Foto: www.freepik.com

The post Psychomotorický vývoj dítěte v batolecím období appeared first on NašeBatole.cz - pro maminky, děti a rodina.

Zdroj: Doro Kammerer, První tři roky života dítěte, Grada

The post Co vše by mělo zvládnout dítě na začátku třetího roku? appeared first on NašeBatole.cz - pro maminky, děti a rodina.