brouzdala jsem na netu a hledala nějaký vhodný dárek pro ty své kluky a narazila jsem na skvělou magnetickou stavebnici – Magformers. Magnetická stavebnice nás lákala již vloni, ale máme doma miminko a tak systém “kulička a tyčinka” nějak nepřicházel v úvahu a ještě nějakou dobu to asi nepůjde (nebudu riskovat spolknutí malé kuličky).

Ale tato stavebnice má relativně velké dílky různých tvarů (čtverce, trojúhelníky, kosočtverce, obdelníky, pětiúhelníky, kolečka, panáčky,… prostě mnoho dílků), se kterými se nebudu muset bát, že by mi je Honzík spolknul, zatímco si s tím budou kluci hrát. Stavebnice je magnetická po všech stranách, dobře se skládá, pěkně drží a zároveň jde i jednoduše rozdělat od sebe. Zvládnou to určitě i děti, které ještě nechodí do školky a 100% si s tím vyhrají i školáci.

Na  http://www.youtube.com/watch?v=nI5Gz7MHpCk se můžete kouknout, co se s tou stavebnicí dá dělat a jak se používá. Mě naprosto nadchla.

Jako téměř vše, co je pěkné a účelné, je to i dosti drahé – viz ceník na  http://www.magformers.cz/domain/magformers/files/downloads/novy%20cenik%202P%20MAGFORMERS%20od%2015_9_2011.pdf

A jelikož já mám doma 4 děti a určitě si s tím budou “muset” hrát všichni naráz (co má jeden, to chce i další – však to znáte od svých vlastních dětí : o))) a tak  potřebujeme velké množství.  Zatím jsem “za draho” koupila 2 balení (dohromady 62 dílků), ale to by se mi akorát poprali, proto jsem hledala cestu, jak stavebnici získat levněji a spojila se přímo s velkoobchodem. Při větším odběru jsou samozřejmě lepší ceny, tudíž chci nabídnout, komu by se stavebnice líbila a měl by zájem, tak ať se mi ozve na vse.havlikova@seznam.cz a já mu pošlu ceny, za které to mohu sehnat já.Uděláme společnou objednávku. Na větších baleních je to již značný cennový rozdíl.

Jinak magnetická stavebnice Magformers již získala několik ocenění, na veletrhu hraček FOR TOYS 2010 získala ocenění GRAND PRIX jako nejlepší didaktická hračka a v tomto roce ocenění Správná hračka roku 2011.

Věřím, že i vás tato stavebnice uchvátí, mým klukům se bude líbit 100%.  Další informace získáte i na www.magformers.cz  .

s pozdravem

Irena Havlíková

The post Tip na dárek – Magformers appeared first on NašeBatole.cz - pro maminky, děti a rodina.

máte doma malé sportovce, kteří potřebují vybít přebytečnou energii a rádi soutěží? Pokud ano, ráda bych vás pozvala na sportovní akci, kam se chystám i já a moje rodinka. Michálek (2. syn) chodí na atletiku a na posledním tréninku přinesl pozvánku na Mikulášský běh na Bradech u Jičína. Vyhledala jsem si o tom na internetu informace a koná se již 66. ročník, tudíž je to již tradice. Závodí všichni. Úplně malé děti, školkové děti, předškoláčci, školáčci, žáci, junioři i senioři. Prostě všichni, kdo mají běh rádi a rádi si zasoutěží.

Děti jsou moc hezky rozházené do věkových kategorií (nemám  ráda soutěže, kde srovnávají 4-leté a 8-leté děti – to je prostě nesrovnatelné). Všechny moje děti poběží v rozdílných kategoriích (což je jen dobře, nerada bych řešila spory a hádky, kdo byl rychlejší  a kdo pomalejší). Já asi nepoběžím (ačkoliv by mě to lákalo. Zkusit, zda ještě uběhnu 2800 m a za jak dlouho a zda u toho neumřu : o)), neboť by mi neměl kdo pohlídat v té době děti.

Takže, Mikulášský běh na Bradech u Jičína se koná v neděli 4.12. 2011 od 10h  a více informací o tomto závodě najdete na www.mikulasskybeh.wz.cz

Doufám, že to zlákalo i někoho z vás a že se tam třeba potkáme (mě nepřehlédnete, maminek se 4 dítky  tam moc nebude.

s pozdravem

Irena Havlíková

The post Mikulášský běh appeared first on NašeBatole.cz - pro maminky, děti a rodina.

nedá mi to, abych nezareagovala na článek ” Já to chci udělat sama”.

Moje rodinka je ukázkovým případem o tom, jak to funguje. Jen připomenu, že mám doma 4 děti (Vendik 6,5 roku, Michálek 4,5 roku, Tomášek necelé 3 roky a Honzíček 7 měsíců). Tomášek je právě v tom úžasném období ” já sám”.

Příklad ze života, já spěchám, neb vezu Michálka na atletiku a už takhle to máme tip ťop. Tomášek si ale postaví ve školce hlavu a že si budnu zapne sám. Nejde mu to, zip ne a ne zapadnout proti sobě a když už se podaří, tak se tam “kousne” látka. Brek a slzy, že mu to nejde, ale maminka stejně nemůže pomoci, protože “on sám”. Následuje přesvědčování, domlouvání a nenápadná pomoc, kdy společně docílíme toho, že bunda je tak, jak má být. Michálek naopak došel do jiné fáze – ” já to neumím, mamko ty”. Takže mezitím co se Tomášek vzteká a zápasí se zipem, zcela nevýchovně, obléknu Michálka, neboť mě tlačí čas a snažím se předejí další (jiné nežli u Tomíka) scéně.  Doběhneme do auta, kde už čekání nebaví Honzíčka (když fakt spěcháme, tak Vendika a Honzíka nechávám v autě, abych se nemusela vláčet ještě s těžkou autosedačkou) a tak pofňukuje. V autě nastává další problém. Zapnutí se do autosedačky. “Já sám” – úžasná to věta. Zapnout autosedačku je obtížné i pro dospělého, natož pro malé dítě. Dva dílky trefit přesně proti sobě a zacvaknout do třetího dílu zapínání. Paráda, auto dávno nastartované, čas nás tlačí (v tuto chvíli už je mi jasné, že to nestihneme a přijdeme pozdě, neboť nehodlám jet přes vesnici 80) a my čekáme na slova “hotovo, už to mám”.

Poznámka o zapínání pračky je také dobrá. U nás je to také tak. Jen nedej bože, když se k tomu naskytne více dětí (někdy zapínáme pračku na 3x – zapnout, vypnout, …). Jsou schopné se kvůli tomu poprat a nebo spustit neskutečnou scénu. Boj o to, kdo vybere poštovní schránku zažíváme 3x týdně (klidně i o víkendu – nemohou pochopit, že o víkendu pošta nechodí).  Zato vysypávat odpadky se nechce nikomu (škoda). Život s dětmi je někdy složitý a náročný, ale nedovedu (a ani nechci) si představit, že bych je neměla. Jsem strašně ráda, že je mám a že jich mám tolik (hlavně večer, když už všichni spokojeně spinkají : o)))

Rodiče, přenesme se přes tato úskalí a dětská období. Ono to “já chci” a “já neumím” jednou přejde a vyrostou nám z nich samostatné, šikovné bytosti, které nás jistě příjemně překvapí.

s pozdravem

Irena Havlíková

The post “Já sám” appeared first on NašeBatole.cz - pro maminky, děti a rodina.

Dnes bych vám chtěla dát tip na dárek, ať už k Vánocům či i k jiné příležitosti. PUZZLE. Skvělá to věc, rozvijející jemnou motoriku dětí, jejich představivost, nutí je logicky uvažovat. A puzzle rozhodně není hračka až pro 3- leté a starší dítka. Rodiče nevěřte doporučení napsaným na krabicích – dle těchto doporučení by děti do 3 let nesměli nic. Už i dvouleté dítko dokáže krásně samo skládat puzzlíky. Mám to odzkoušené. První syn začal skládat puzzle v necelých 3 letech, neboť mě ani nenapadlo, že by mohl začít dříve. Michálkovi v té době byl rok a tak se s tím zatím seznamoval, ale na 2 letech už sám bez větších problémů skládal obrázky do 30 dílků. Tomášek na to byl ještě šikovnější, tomu to šlo tak nějak samo, měl to odkoukané od brášků. Jasně, starší kluci skládají mnohem rychleji, Tomík si k tomu sedne a trpělivě si skládá.

Ale pozor, není puzzle jako puzzle. Samozřejmě, že nemůžete očekávat, že dvouleté dítě složí mapu Evropy. Chce to začít lehkými, snadno zapamatovatelnými obrázky. Nám se nejvíce osvědčil “Krtek” – všechny možné obrázky s tématikou Krtka. Jsou hezké, pěkně se pamatují, jdou snadno skládat. Obrázky s Hellou Kitty jsou sice pěkné, ale je to jen samá bílá a růžová – pro malé dítě příliš těžké. A také je dobré, máte-li možnost vidět ty jednotlivé dílky, jak jsou vykrajované. Puzzle s velmi malými “výstupky – zářezy” do dalších dílků mají tendenci se rychle lámat a ničit. Párkrát se dítě netrefí, násilím to rve ven a je to utržené.

Nám se nejvíce osvědčili puzzle od firmy Dino. Jsou pevné, dělají puzzle i pro malé děti s podložkami, kde je naznačeno, kam který dílek patří, dílky jsou pěkně vykrajované. A tím se dostávám ke svému tipu. Firma Dino (česká firma sídlící v Mnichově Hradišti ve středních čechách) má teď mnoho zajímavých slev. Krom puzzlí u nich můžete nakoupit i různé hry, pexesa, kostky, sortiment plyšových hraček. Je toho opravdu mnoho a teď i za zajímavé ceny. Tak kdo máte zájem, mrkněte na jejich stránky www.dinotoys.cz a třeba něco vyberete. Já už mám objednávku hotovou a odeslanou. Bez puzzlí by u nás Vánoce nemohli být (to samé platí s knihou – bez knihy by to nebylo ono). Tak dobře vyberte.

S pozdravem
Irena Havlíková

The post Tip na dárek appeared first on NašeBatole.cz - pro maminky, děti a rodina.

nejprve bych se vám ráda trošku představila a poté bych chtěla založit novou rubriku, do které bych jednou za čas napsala pár novinek od nás. Chtěla bych vám trošku přiblížit, jak to chodí v rodině, kde vyrůstají 4 malé děti, konkrétně 4 kluci. Ráda bych se s vámi podělila o své pocity, rady, tipy na něco dobrého, nápady na vánoční dárky a celkově se vám svěřila, co je u nás nového a jak to vůbec jde zvládat. Jak jde skoubit velká rodina s vlastními potřebami. Byla bych ráda, kdyby jste se do mé rubriky zapojili a aktivně do ní přispívali. Ráda si popovídám s jinými maminkami, ráda vám na cokoliv odpovím či s něčím poradím.

Tak tedy, jmenuji se Irena Havlíková, je mi 29 let (ne nadlouho, v lednu mi bude 30 a trošku se toho začínám obávat). S manželem jsem se seznámili před 10 lety v létě. Nevím, zda se tomu dá říct “láska na první pohled”, ale ačkoliv jsem v té době měla jiného partnera, ihned jsem se rozhodla pro svého manžela. Oproti tehdejšímu partnerovi to byl už muž a to mě na něm neskutečně přitahovalo (je o 6 let starší nežli já). Ačkoliv je to nevídané, ale máme už 4 děti. Během 6 let jsem se stala 4x maminkou. V dubnu 2005 se nám narodil syn Venoušek, o dva roky později, opět v dubnu syn Michálek, na Vánoce v roce 2008 jsme si z porodnice přivezli dalšího synka – Tomáška (hrozně jsem tehdy věřila, že to bude holčička – termín porodu jsem totiž měla na 24.12. a tak jsem byla přesvědčená, že to bude můj vánoční dáreček. Nevyšlo to, byl to další kluk). Ačkliv péče o 3 malé kluky byla náročná, i tak jsem moc toužila po holčičce, a tak jsme si v dubnu 2011 pro jednu jeli do porodnice. A zase ne. Přivezli jsme si Honzíčka. Tak mám doma 4 kluky (zase, kdo se může jen tak pochlubit, že má doma 5 chlapů : o)))

Mám vystudovanou vysokou školu a jsem Ing. ekonomie. Teď  si jistě říkáte, jak sem to stihla. Ano, bylo to náročné, ale zvládla jsem to. Bakalářské studium jsem dokončovala 2 měsíce před narozením Venouška, za další 2 měsíce po porodu jsem se přihlásila na navazující magisterské studium a studovala při dětech. Bylo to opravdu náročné a neskutečně unavující. S přibývajícími dětmi mi šlo studium ještě hůře, ale nakonec jsem to zvládala a studium dokončila. Tehdy my spadl obrovský kámen z beder.

Ačkoliv jsou si kluci neskutečně podobní (vzhledově), tam uvnitř jsou každý jiný. Všichni jsou neskutečně tvrdohlavý, když si něco umanou, tak neradi ustoupí. Ale jinak to jsou relativně hodné děti (ne všichni si to tedy o nich myslí , každou chvíli dostávám přednášku od tchána či od své mamky, jak jsem na ně měkká a nezvládám je – nemyslím si, znám rozhodně i horší děti).

Jsem sportovní typ a velmi aktivní maminka a kluci jsou po mě. Rádi sportují, pořád něco vymýšlejí, pořád něco musí dělat. Já říkám, že zlobí jen ten, kdo se nudí a tím se také řídím, snažím se kluky co nejvíce zabavit a zaúkolovat. Jen tak mají málo času na lumpárny a věřte, že 3 děti (Honzíček zatím jen leze, takže toho moc nevyvede – zatím) dokážou během minutky obrátit dům vzůru nohama a vymyslet spoustu blbin.

Milí čtenáři, doufám, že se vám budou moje články líbit, těším se na vaše reakce, dotazy či jiné příspěvky.

s pozdravem

Irena Havlíková

The post Havlíkovi – rodinka se 4 dětmi appeared first on NašeBatole.cz - pro maminky, děti a rodina.