Adopce (osvojení)

Děti, které jsou bez rodiny nebo nemohou být z různých příčin vychovávané v rodině, kde se narodily, mohou být adoptováni neboli osvojeni. Jsou zase manželé, kteří dítě mít nemohou a přesto chtějí, je toto v dnešní době  jedno z řešení.Adopce má pozitivní vliv na psychický vývoj dítěte a dítě je spokojenější, než kdyby mělo být umístěno v ústavní péči.

Umístění dětí do náhradní rodinné péče je možné u nás od roku 1963, kdy byl vydán zákon o rodině. Dle zákona č.94/1963 Sb. za každé dítě odpovídá jeho zákonný zástupce, kterým je zpravidla rodič, nemá-li však dítě alespoň jednoho rodiče, ustanoví soud dítěti opatrovníka. 

Manželé si mohou adoptovat  nezletilé dítě, které je tzv. právně volné (tj. že praví rodiče dají s osvojením souhlas, případně jsou zbaveni rodičovské zodpovědnosti nebo byl soudem stanoven nezájem rodičů o dítě). Osvojitelé mají stejná práva a povinnosti vůči dítěti jako rodiče, proto se stávají zákonnými zástupci  dítěte a mají k němu rodičovskou zodpovědnost. Stejně tak vzniká právní vztah mezi dítětem a příbuznými osvojitelů se všemi vzájemnými právy a povinnostmi příbuzných osob. Osvojením zanikají vzájemná práva a povinnosti mezi dítětem a původní rodinou. Osvojené dítě získává příjmení osvojitelů. O osvojení rozhoduje soud na návrh osob, které si chtějí dítě osvojit.

Před rozhodnutím soudu o osvojení dítěte musí budoucí osvojitelé vychovávat dítě nejméně 3 měsíce na své náklady (tzv. předadopční péče).