Vývojové poruchy učení

Vývojové poruchy učení postihují přibližně 3-4% jedinců a jejich počet stále roste. Patří mezi ně děti, které jsou převážně inteligentní a nejsou schopny podávat ve škole odpovídající výkony. Mezi tyhle poruchy řadíme:

DYSGRAFIE: je specifická porucha grafického projevu. Postihuje celkovou úpravu písma. Charakteristické je křečovité a neúhledné písmo. Podstatné je, že tato porucha žádným způsobem neovlivňuje intelekt. Velmi často je spojená s dislefií.

DYSLEXII: je vývojová porucha čtení, buď vrozená nebo získaná poškozením mozku. Jde o nejčastější formu spec. vývojové poruchy učení (SPU), která se projevuje nesnázemi při učení se číst při současném zachování inteligence a přiměřených sociokulturních příležitostech. Dyslektik je výrazně ohrožen znesnadněním přístupu k tradičním vzdělávacím podnětům. Vyrovnává se zvláštní péčí v dyslektických třídách.

DYSKALKULIE: je specifická porucha počítání. Zahrnuje specifické postižení dovednosti počítat, kterou nelze vysvětlit mentální retardací ani nevhodným způsobem vyučování. Porucha se týká ovládání základních početních úkonů, (sčítání, odčítání, násobené a dělení) spíš než abstraktnějších dovedností v oblasti algebry, geometrie apod.

DYSORTOGRAFIE: je specifická porucha pravopisu. Postihuje celkovou oblast gramatiky či jen určitých jevů.

Nevyvinuté funkce se vyvíjejí a dozrávají a při dobré péči se obtíže zmenšují a problémů ubývá.