diskuzní fórum   Vytvořte si vlastní diskusní fórum, poradnu nebo skupinu, ... pro vás a vaše kamarádky.

Proč některé děti nemají rády polohu na bříšku?

NašeBatole.cz – pro maminky, děti a rodina | Magazín o dětech do 3 let

Proč některé děti nemají rády polohu na bříšku?

Jak postupovat, aby si dítě polohu na bříšku oblíbilo a postupně ji zvládlo správným způsobem?

Každé dítě umí pouze to, co mělo možnost pravidelně trénovat !!! J

Pokud dítě budeme pravidelně, mnohokrát denně, zvedat přes zajíčka (dítě zvedáme zády k podložce jednou rukou pod hlavičkou a druhou pod zadečkem) nebo nabalením (v poloze na zádech zachytíme dítěte širokým úchopem kolem hrudníčku, poté je otáčíme na bok a současně zvedáme v tzv. „letu“) a nosit ve vyvýšeném nebo bočním klubíčku více méně zády k podložce, pak se nemůžeme divit, že do vlastních aktivit bude používat techniku podobnou pravidelné manipulaci s ním. Tato pravidelná manipulace ho stimuluje ke zvedání hlavičky z polohy na zádech,  jako kdyby se chtělo posadit. I přesto, že se budeme snažit s dítětem alespoň občas (1x,2x,3x ?? denně á 1,2,3,??? min.) trénovat polohu na bříšku, nebude ji mít rádo a nebude vědět, co se od něj očekává při kontaktu s podložkou, a to ani ve 3. měsících věku, kdy by mělo mít zvládnuté tzv.1.vzpřímení (dítě v poloze na bříšku by se mělo opírat o vnitřní stranu loktů a stydkou sponu), natož v 6. měsíci věku, kdy by mělo mít zvládnuté tzv. 2. vzpřímení (dítě by se mělo opírat o stehna a dlaně natažených paží, bříško je nad podložkou).

Pokud chceme pomoci dítěti vytvořit si kladný vztah nejenom k poloze na bříšku, ale také k postupnému správnému vzpřimování, pak doporučuji používat při celodenní manipulaci s dítětem techniky napovídající jeho přirozené možnosti očekávaného pohybového vývoje, aby si je mohlo postupně ukládat do paměťových stop. Hned od narození dítěte doporučuji malého kojence při každém zvedání z podložky z polohy na zádech nejdříve lákat ke zvednutí končetin nad tělíčko, poté ho otočit přes bok až na bříško, pod které podložíme dlaň jedné ruky. Druhá ruka mírně podsazuje zadeček a stehna pod bříško. Dítě držíme těsně (cca 5-10 cm) nad podložkou, aby ji mohlo pravidelně vnímat, sledovat a kontaktovat rukama i kolínky přitahovanými zemskou přitažlivostí. V této poloze pak přesuneme dítě na dosah k hračce, aby se ji mohlo zpočátku alespoň dotýkat (třeba i hřbetem zaťaté pěstičky) a později ji mohlo uchopit do rukou. Teprve poté dítě pomaličku (aby se neleklo a stíhalo se orientovat v prostoru) zvedneme do pozice koníčka či klokánka.

V poloze klokánka a koníčka dítě nosíme nejdříve krátkou chvíli (pár vteřin). Čas postupně prodlužujeme.  Dítě neustále stimulujeme ke sledování dějů či hračky na zemi, stole či v ručkách dítěte. Dítě učíme co nejdříve držet hračky v ručkách, aby bylo motivováno se na ně dívat a tím lehce předklonit hlavičku. Děti bez zrakové motivace směrem dolů nebo k hračce v ručkách se má tendenci rozhlížet po okolí, zaklánět hlavičku, zapažovat paže, prohýbat se v trupu a sedat si v náručí na podloženou pánev zády k rodiči.

Techniky manipulace s dítětem se musí podobat co nejvěrněji samostatnému aktivnímu pohybu dítěte, který se od něj postupně očekává. Díky výše doporučovaným naprosto pravidelným a zcela běžným technikám manipulace s dítětem během každého dne dítě nejdříve vnímá způsob pohybu, poté si na ně zvykne, následně v nich začne částečně a stále lépe spolupracovat a nakonec si je uloží do paměťových stop jako přirozené techniky, které začne postupně používat samostatně.

Jakmile již cca 4.měsíčnímu dítěti upadne hračka na zem, doporučuji pád komentovat a s ohledem na Vaši páteř zakleknout na jedno koleno nakročením jako rytíř a přiblížit dítě držené v pozici koníčka (jedna ruka pod bříškem, druhá pod zadečkem, stehna pod bříškem, hlava výše než pánev) k hračce, ať si ji samo zvedne. Pokud budeme dítěti od 2. měsíce věku pravidelně nabízet hrazdičku nad tělíčko a lehká jednoduchá chrastítka (spínací špendlík, kroužek, oválek) do rukou, pak je schopno již kolem 4. měsíce věku hračku nejenom udržet, ale i uchopit ze země.

Při každičkém pokládání dítěte na podložku v průběhu dne ho doporučuji pokládat stejným způsobem. V pozici koníčka přiblížíme dítě k podložce, aby ji mohlo kontaktovat dlaněmi a kolínky. V této pozici je možno dítěti nabídnout pomalé, jemné a rytmické pohupy nahoru a dolů nebo houpání vpřed a vzad za doprovodu písničky. Po chviličce se snížíme hřbetem ruky držící dítě pod bříškem na podložku. Dítě lákáme za slovního komentáře k otočení hlavičky a následně mu dopomáháme k pomalému obratu tělíčka na bok tím, že mu podložíme loket pod tělíčko a následně ho přetočíme na bok. Dítě v poloze na boku chvíli pozdržíme a nakonec ho dotočíme na záda.

Podrobný popis včetně fotografií je možno najít v publikaci „Jak se rodí vodníčci“ na str. 179 – 194.

Eva Kiedroňová (článek prosím vložit jménem Evy Kiedroňové, která je patronkou Baby clubu KENNY, ve kterém pracuji. Tento text se snažíme rozšířit mezi všechny rodiče, neboť právě toto bývá častým problémem. Děkuji.)


Leave a Reply

diskuzní fórum   Vytvořte si vlastní diskusní fórum, poradnu nebo skupinu, ... pro vás a vaše kamarádky.