Bylinková poradna Andrea Archives - NašeBatole.cz - pro maminky, děti a rodina


Hloh obecný (Crataegus oxyacantha L.)

Popis byliny:

Jedná se o keř drobnějšího vzrůstu, kde na jeho červenohnědých větvičkách vyrůstají trny a vejčité listy. Hloh kvete bíle a zdálky jej poznáte podle typické aromatické, pro nos až nepříjemné vůně. Plodem je pak červená malvice.

Sbíraná část a období:

Sbíráme květ na rozmezí května až června, anebo květ s listem v období května. Na přelomu září a října můžeme sbírat dokonce i plod. Celý článek »

Hluchavka bílá (Lamium album L.)

Popis byliny:

Hluchavka bílá je rostlina, jejíž čtyřhranná lodyha vyrůstá do výšky 20 až 60 cm.  V úžlabí chlupatých listů se tyčí bílé, květní korunky zasazené do zelených kalichů.

Sbíraná část a období:

Sbíráme bílé květní korunky bez zelených kalichů v období od dubna až do září. Celý článek »

Kostival lékařský (Symphytum officinnale L.)

Popis byliny:

Tuto bylinku nejčastěji naleznete na mezích polí, ve vlhkých příkopech, mokrých loukách či podél potoků. Je to rostlinka s drsně chlupatou lodyhou  řepovitého oddenku, z něhož vyrůstají kopinaté na spodní straně chlupaté listy, zakončené do špičky. Květy kostivalu lékařaského jsou fialovočervené, růžové a mohou být i žlutavě bílé. Víceleté kořeny, jež se zakořeňují velice hluboko, jsou tlusté přibližně 2 cm. Na povrchu jsou tmavohnědé až černé, a když jej rozlomíte jsou uvnitř bílé až žlutavé.

Co a kdy sbíráme:

Oddenek s kořeny v průběhu března až dubna, pro kvalitnější sbíráme až v září, říjnu.

Způsob sběru:

Kořen vykopeme ze země a očistíme od hlíny. Před sušením odstraníme oddenkovou hlavici se zbytky listů.  Silnější kořeny podélně rozřízneme. Chceme-li kořen zachovat čerstvý, skladujeme podobně jako mrkev, a to v písku.

Způsob sušení a skladování:

Kořeny kostivalu necháme napřed zavadnout, a pak dosušíme buď na slunci nebo umělým teplem, které nesmí přesáhnout teplotu 45°C. Správně usušený kořen zůstává uvnitř bílý.  Skladujeme v dobře uzavřených nádobách.

Pozor!

Kořen kostivalu lékařského je jedovatý, proto není vhodné z něj připravovat kostivalový čaj, neboť by mohlo dojít k poškození jater.

Léčivé účinky:

Tinktura z kostivalu účinně pomáhá nemocným proti revmatismu a otokům kloubů. Lze ji použít jak při vnějších, tak  i vnitřních ranách, dále při poraněních všeho druhu /pohmožděninách, výronech, zlomeninách/. Listy kostivalu dokážou ulevit jiz za jednu noc. Přikládají se kašovité obklady tak dlouho (teplé obklady z moučky kořene kostivalu, usušený a semletý na mlýnku), dokud bolesti nevymizí. Dále pomáhá při bércových vředech, při revmatickém zduření svalů, dnavých uzlinách, nádorech, bolestech šíje, bolestivých pahýlech po amputaci či při zánětu okostice.

Listy se nepoužívají pouze na obklady, ale i jako přísada pro celkovou koupel, při revmatických bolestech, dně, bolestech kloubů, poruchách prokrvení a poškozených ploténkách. Při poruchách prokrvení na nohách, při křečových žilách a na doléčení zlomů kostí se používá sedací koupele z kořene.

Odvar z kostivalu léčí vředové vyrážky a ekzémy; a jako kloktadlo účinně působí proti pardentóze a bolestech zubů.

Použití:

Kašovité obklady: Dobře usušené kořeny pomeleme na moučku. Moučku přidáme do šálku vřelé vody, zakápneme několika kapkami jedlého oleje a rychle smícháme na kaši. Vzniklou kaši natřeme na plátno a ještě teplé přiložíme na postižené místo.

Obklady z čerstvých listů: Listy umyjeme, na desce válečkem na nudle rozválíme, položíme na místo a závážeme.

Přísada do celkové koupele: 500 g čerstvých (sušených) listů necháme máčet přes noc v pěti litrech studené vody. Druhý den vše zahřejeme a přivedeme k varu. Tekutinu vlijeme do vody ve vaně.

Přísada do sedací koupele: 200 g čerstvých nebo sušených listů necháme máčet přes noc v pěti litrech studené vody. Následující den vše zahřejeme a přivedeme k varu. Vlijeme do vany s vodou.

Tinktura z kořene: Kořeny kostivalu umyjeme a kartáčem očistíme, nadrobno rozřežeme. Naplníme jimi láhev až po hrdlo azalejime režnou nebo jinou ovocnou pálenkou. Necháme louhovat 14 dní na teplém slunném místě. Pozor!  Kořeny musí být v pálence ponořené.

Mast z kostivalu: 4 až 6 čerstvých, umytých kořenů jemně posekáme a krátce upražíme v 250 g čistého sádla (vepřového), přes noc necháme stát. Druhý den zahřejeme, scedíme přes plátno a zbytek vylisujeme. Naplníme skleničky a uchováváme v chladu.

Víno z kostivalu: 2 až 5 čerstvých, umytých kořenů nadrobno nařezaných vyluhujeme 5 až  6 týdnů v litru přírodního bílého vína. Je to vynikající lék při chorobách plic.

Mast na pokožku spálenou od slunce: 10 lžic drceného čerstvého kořene kostivalu a 20 lžic květu třezalky necháme v 750 ml olivového oleje louhovat 14 dní na tepĺém, slunném místě. Tuto mast lze používat nejen na spálenou pokožku od slunce, ale na jakékoliv popáleniny.

 

Jahodník obecný (Fragaria vesca L.)

Popis bylinky:

Je to nízká vytrvalá léčivá rostlina, která má pilovitě zubaté lístečky, jež vyrůstají z podzemního oddenku společně s plazivými výhonky. Po odkvětu bílého květu se objeví červená, sladká jahoda.

Místo výskytu:

Jahodník nejčastěji nalezneme na sušších, slunných místech v lesích, na pasekách a loukách.

Pozor!

Nepleteme si jej s jahodníkem zahradním, který pěstujeme doma na zahrádce, neboť u tohoto druhu nejsou listy vhodné k přípravě jednotlivých bylinkových čajů.

Sbíraná část a období:

U jahodníku obecného sbíráme list v období od května do srpna.

Způsob sběru, sušení a uchovávání:

Mladé listy ručně otrháváme, necháváme u nich pouze krátký řapík. Listy sušíme obvyklým způsobem, tj. na stinném a vzdušném místě anebo umělým teplem nejvýše však do 45 oC. Dobře usušené listy mají tmavě zelenou barvu bez vůně a nedrolí se. Ochutnáme-li je, jsou trpké.

Dalším způsobem sušení je fermentace listů, čímž docílíme u budoucího čaje výraznější chutě a vůně.  Fermentujeme pouze mladé listy a šťavnaté vrcholky lodyh. A jak na to? Nejprve si natrháme zelené a svěží listy, výhonky a necháme je 6 až 8 hodin na stinném místě zavadnout. Poté je rozprostřeme do tenké vrstvy a válečkem promačkáme. Takto namačkanou bylinku srolujeme do jednotlivých závitků, které uložíme na teplém a vlhčím místě, neboť chceme, aby se jahodník v jednotlivých závitcích zapařil, a tím vytvořil podmínky vhodné pro fermentaci. Po jednom až dvou dnech jednotlivé závitky rozbalíme a lístečky dosušíme na stinném místě. Správně „ufermentované“ listy a výhonky jsou tmavé až černé.

Skladujeme nejlépe v dobře uzavřených skleněných nádobách, abychom zamezili zvlhnutí.

Léčivé účinky:

Nejčastěji se používá v bylinných čajích proti průjmům, zánětlivých onemocnění sliznice střev a onemocnění ledvin. Při chřipkovém onemocnění čaj z jahodníku posiluje a uklidňuje, je vhodný i pro rekonvalescenci, pro lidi trpící chudokrevností, nervozitou a nechutenstvím.

Čaj z jahodníku

Čaj si připravíme ze dvou lžic suchých listů jahodníku, které spaříme ½ litrem vroucí vody. Necháme 10 až 20 minut vyluhovat, poté scedíme.

Tipy na letní osvěžující čaje:

1) 2 lžičky listů z maliníku, 2 lžičky listů z ostružiníku a 2 lžičky listů z jahodníku

2) 1 lžička jablečných slupek, 1 lžička listů z jahodníku, 3 lžičky lipového květu a 1 lžička heřmánku

 

Bezinkový ocet

Suroviny:

400 – 600 g čerstvého květu černého bezu, 1 l octa

Postup:

Květy naskládáme až po okraj sklenice a zalijeme octem. Necháme přibližně týden luhovat na teplém místě. Po týdnu obsah láhve přecedíme přes plátno a přelijeme do čisté láhve.

Takovýto ocet lze pak dále využívat nejen při bolestech jako mazadlo, ale i jako jednu z hlavních ingrediencí zeleninových salátů.

Bez černý (Sambucus nigra)

Popis:

Je to drobný, planě rostoucí keř, který je v době květu obsypán žlutavými až bílými květy. Po odkvetení se mění v lesklé, kulaté, černofialové plody, jež lze dále zpracovávat.

Sbíraná část a období:

Květ sbíráme v období od května do června a plod od srpna do září.

Způsob sběru, sušení a uchovávání:

U květu: Sbíráme celá květenství i se stopkou dlouhou do 1 cm, buď odštipováním nebo odstřiháváním.  Dáváme pozor na to, abychom sbírali pouze květy pěkně rozvité a nepřekvetlé. Květy sušíme na vzdušném a stinném místě v tenké vrstvě, či je můžeme rozvěsit na šňůru. Při umělém sušení  nesmí teplota přesáhnout 35°C. Celý článek »

Pečené brambory s bylinkami

Suroviny:

nové brambory, zelené bylinky dle libosti (petrželka, pažitka, bazalka), olivový olej, sůl, stroužek česneku (nebo 1/2 lžičky sušeného)

Postup:

Brambory umyjeme, nakrájíme i se slupkou a poklademe na plech podložený pečícím papírem. Mezitím si připravíme bylinkovou marinádu, kterou tyto brambory před pečením potřeme. Celý článek »

Jetel červený (Trifolium pratense)

Popis:

Tuto rostlinu, roustoucí na všech loukách a pastvinách, nalezneme velmi snadno pro její typicky červenofialové květy. Díky svému bohatému kořenovému systému se snadno rožšiřuje ve svém okolí a stává se obtížným plevelem. Okvětní hlávky jsou ze spodu kryty velkými palisty podpůrných listů, samotnou hlávku pak tvoří drobné, stopkaté květy červenofialové až fialkové barvy. Celý článek »

Polévka z jarních bylinek

Suroviny:

2 lžíce bazalky, 50 g másla, 1 lžíce hladké mouky, 1 hrst šťovíku, 100 g tvrdého sýra, špetka soli, 2 lžíce libečku, 1 l vody, 2 hrsti jarní kopřivy

Postup přípravy:

Všechny bylinky důkladně omyjeme a najemno nasekáme. Z másla a mouky si uděláme tmavší jíšku, přidáme bylinky a krátce orestujeme. Potom zalijeme vodou, osolíme a povaříme. Celý článek »

Pampeliškové medy na různé způsoby

Každý si určitě alespoň jednou vyzkoušel udělat domácí pampeliškový med. Ostatně recept je velmi jednoduchý a zvládne jej opravdu každý. Na základní med je potřeba 300 až 400 květů smetanky, 2 l vody a 2 až 3 kg krystalového cukru.  S jeho přípravou postupujeme obdobně jako u níže popsaného medu.

Pampeliškový med se skořicí

Suroviny: 2 l vody, 300 ks květů smetanky, 7 ks hřebíčku, 2 ks pomeranče, 1 ks skořice, 2 až 3 kg krystalového cukru, 2 ks citronu

Postup: Natrháme květy smetanky (bez stvolů, jinak by byl medík hořký) opláchneme, dáme do hrnce a zalijeme vodou. Dáme vařit. Mezitím si nakrájíme na kolečka očištěné pomeranče a citrony. Celý článek »